Po oživlém yettim (Neotvírat!!! Kouše!), slizu (Neotvírat!!! Slizké!) a upíří panence
(Neotvírat!!! Saje!) přichází další tajemný balíček, ve kterém se tentokrát schovává plyšový
drak. Podaří se kamarádům Nemovi, Otce a Bédovi polapit záhadného odesílatele
očarovaných bedýnek? Jak se vyrovná městečko Horní Suchopár s vlnami pekelných veder v
týdnu, kdy se koná tradiční středověký festival? A stojí již čtvrtý díl z dosud výborné dětské
série za to?
Německá spisovatelka Charlotte Habersack si v tvůrčím tandemu s nadaným ilustrátorem Frédericem Bertrandem (jehož ilustrace jsou naprosto nezaměnitelné a velmi striktně se drží knižních popisů, což je výborné) nadále drží vysoko nastavený standard. Děj přímo navazuje na závěr třetí části, kdy se naši tři hrdinové rozhodli polapit tajemného zloděje hraček, který se jim dosud vždy postaral o pořádné lapálie (ale vlastně i slušnou dávku dobrodružství – navázaných ovšem na riziko odhalení dospělými), spojené s podivnými změnami počasí (v případě yettiho šlo o mráz a sníh, sliz zase přinesl městečku lokální dešťové návaly slizu, a panenka zatmění) a oživlými hračkami, toužícími se znovu shledat se svými původními majiteli. Celá pohádka je i tentokrát napěchovaná osobitým humorema hravou nápaditostí.
Není asi nijak překvapivé, že se vše trošku zvrtne, a nakonec má úvodní trio opět co do činění s obrovským drakem a bezpočtem z jeho existence plynoucích lapálií. Dojde na pořádnou dávku napětí i nečekaných zvratů, ale i střet s městskou domobranou a dospělými „antagonisty,“ známými z předešlých částí. Nemo, Otka a Béda se proletí na drakovi, zúčastní se středověkého festivalu v kostýmech, dokonce dojde i na vedlejší dějovou linku s pátráním po důkazech proti domnělému pachateli, stojícímu za krádežemi hraček (tato linka končí tak trochu slepou uličkou).
Oproti minulým knihám se v této značně přidalo na dynamice a přímosti děje. Počítá se, že znáte všechny souvislosti a předešlé události, díky nimž při čtení doceníte celistvost série, která by se docela dobře dala číst jako jedna kniha. Tato návaznost se skutečně velmi cení.
Příběhu by se teoreticky dalo vytknout to, že může působit poněkud uspěchaným dojmem. Mně to ovšem při čtení nikterak nevadilo, byť je nutné uznat, že se v případě dějové kostry s ožívajícími hračkami určité šablonovitosti a předvídatelnosti už asi vyhnout nedá. Všechna klišé jsou ale obohacena o několik docela svěžích nápadů, jako jsou například dračí sliny, které při kontaktu se zasaženým člověkem způsobují ztrátu paměti. Trošku zamrzí, že ani tentokrát se vlastně nikam neposouváme v lince se záhadnou osobou, která vždy pošle zvláštně adresovaný balíček („Nikomu! Do háje. Až úplně na konec světa.“) a hlavní protagonisté tak ani v závěru nejsou o moc blíže jejímu dopadení, nebo alespoň poodhalení toho, o koho se jedná a oč mu vlastně jde. Tak snad příště...
Verdikt
Neotvírat!!! Žhavé! sice nepřináší nic nového, sleduje víceméně stejnou dějovou kostru, jaká byla ve třech předchozích dílech, přesto se ale čte hrozně dobře. Celý příběh je nyní mnohem svižnější a méně rozvleklý – může působit i maličko uspěchaně. Obrovský drak, stupňující se horko a středověká slavnost jsou příjemnými kulisami pro již tradičně velmi zamotaný příběh, který rozhodně sérii nedělá ostudu. Potvrzuje tak, že jde o nadprůměrnou dětskou knihu, kterou je i díky moc hezkým ilustracím těžké si nezamilovat (nemluvě o tradiční roztomilé úvodní ilustraci hračky, skrývající se za pevnou vazbou s vyříznutým otvorem).
Stále jde o nesmírně milé, vtipné a zkrátka dobře napsané dobrodružné čtení pro mladší čtenáře, které nejde jinak než doporučit. Být cílovou skupinou knihy, je mé hodnocení ještě mnohem vyšší. Tak či tak jsem zvědav na pátou část.
V závěru knihy se dozvídáme, co hrdinům dorazí příště; půjde o balíček s plyšovým jednorožcem. Jak jeho oživení ovlivní počasí? Co se okolo něj zase semele? A dojde konečně ke střetu s osobou, která způsobuje, že hračky ožívají? Rozhodně je nač se těšit…
