RECENZE: Nenalezená

Začněme s recenzí pěkně popořadě. Anotace poodhaluje, že v knize půjde o deset let starý případ zmizení mladé Ewy. Ta se vytratila ze života Damiana jedné noci po tom, co ji požádal o ruku. Jeho skutku však nasadila trnovou korunu bolestná událost, která následovala. Skupina opilců brutálně napadla oba zamilované – Damiana nejprve zbili téměř do bezvědomí a Ewu zneužili.

Co bylo dál, si Damian nepamatuje. Ví pouze to, že od této chvíle byl jeho život prázdný a veškerým jeho touhám a vizím byla zasazena krutá rána, která se nejspíš nikdy nezahojí. I přes utápění se v alkoholu a bezcílný způsob života však Damian své pátrání po milované nevzdal.

Léta, která Damian strávil způsobem, o kterém je snad lepší nemluvit, jsou náhle narušena šokujícím zjištěním. Fotografie Ewy nalezena v databázi snímků z hudebního festivalu. Zdá se, že existuje šance, že pohřešovaná žije.

Nebyl by to kvalitní thriller, kdyby v této části nenastalo mnoho zvratů. Šílených, šokujících, dechberoucích, mnohdy na první pohled nesmyslných. Byla jsem mile překvapená vykreslením psychologie osob, které se v ději vyskytly. Ať už jde o samotného Damiana či další postavy, s každou další stránkou vás jejich tajemství budou zajímat víc a víc.

Pokud jste četli Zmizelou, Dívku ve vlaku či Ví o tobě, víte, na jaký závěr se můžete „těšit“. Konec je více než překvapivý, role osob v příběhu se nepředvídatelně mění a jejich chování stejně tak.

Příběh je vystavěn skvěle a autor s vámi během čtení pěkně manipuluje. Jakmile se zdá, že jste prokoukli veškeré úmysly všech aktérů, příběh se zlomí a vám se z toho kotrmelce téměř udělá nevolno.

Čtení Nenalezené jsem si užila, nechtěla jsem knihu odložit, ale konec, za ten bych autorovi nejraději poslala velice rozezlený dopis. Proč? To zjistíte jedině v přípdě, že si knihu přečtete sami...