RECENZE: Léto lásky - Tahle kniha předčí vaše očekávání!

Když jsem do ruky dostala Léto lásky, trošku jsem se zakabonila, byla jsem opravdu po létě přehlcená všemi těmi romány a upřímně jsem se už na další zamilovaný příběh necítila. Ale Helen Paris nějak dokázala, svým upřímným a velmi pěkným stylem psaní, že jsem příběhu po pár stránkách propadla. Proto se opravdu těším, že Léto lásky je jen počátek série, která určitě bude stát za to. Myslela jsem si, že nejsem fanoušek amerických maloměst a že mnou příběh o veterinární klinice nepohne. Opak je pravdou, kdyby Hope s Ryanem a celé Lynnwood Falls existovalo, už mám sbalený kufr!

Letěla nad loukami, okolo pšeničného pole. Klasy se na slunci třpytily. Jela okolo chřestu, který vystrkoval špičky z hliněných brázd, a kolem pole s nalitým ovsem. Kdy přišla ta změna, kdy se z venkovského člověka stala tím městským?

Lynnwood Falls: Léto lásky

Lynnwood Falls je malé městečko ležící kousek od Portlandu, všichni obyvatelé se tu znají, všichni jsou pracovití a milí a jeden za druhého by se klidně poprali. Hope byla taky taková, než se odstěhovala do New Yorku, kde se jí splnil sen a pracuje jako velmi uznávaná veterinářka na prestižní klinice. Stejně jako klinika i její přítel Colin je moderní, hezký, trochu povrchní a „za všechny prachy“.

Po nehodě, kvůli které musí Hopin otec strávit celé léto v rehabilitačním centru se hlavní hrdinka rozhodne, že je na čase vrátit se do rodného města a prozatím nahradit otce na pozici veterináře. Aby toho nebylo málo, zjišťuje, že bude celých 6 týdnů spolupracovat s Ryanem, který je její láskou z mládí. Zpočátku si nepadnou do oka a vypadá to, jako kdyby se oba až moc změnili od svého posledního setkání. Ale po několika týdnech k sobě najdou ztracenou důvěru. Jak se ukáže, stará láska opravdu nerezaví. A to platí jak o lidech, tak o městech!

Hope s Ryanem mi opravdu sedli. Zamilovala jsem si je, jejich charaktery byly uvěřitelné a dobře napsané. A zaručeně mi budou oba moc chybět. Někdo by mohl tvrdit, že atmosféra Lynnwood Falls je přitažená za vlasy, ale já si to nemyslím. Sama jsem z malého města, a ač někdy postrádám anonymitu velkoměsta, neměnila bych. Navíc autorka výborně popsala okolní krajinu, přírodu, východy slunce, návštěvy místních restaurací a hospod, projížďky na koních…no prostě všechno a já si připadala, jak když jsem tam s nimi!

Hodnocení: 90 %