RECENZE: Katarze

Čas od času se mi do rukou dostanou i jiné žánry, ale největší slabost mám stále pro detektivky. A mezi detektivky patří i kniha Katarze. Po švédské, norské, francouzské a italské se tentokrát jedná o islandskou tvorbu.

Autorkou je sympatická islandská spisovatelka Yrsa Sigurdardóttir (kdo dokáže říct třikrát rychle za sebou bez chyby její jméno, může si dát sušenku). Yrsa je celosvětově uznávaná autorka označována za „královnu severské krimi“. Získala mnoho ocenění, včetně Petrona Award. Napsala šestidílnou detektivní sérii s právničkou Tórou Gudmunsdóttir a několik samostatných thrillerů. V roce 2014 poslala do světa detektivní román DNA, který je zároveň prvním dílem série s dětskou psycholožkou Freyjou a detektivem Huldarem. Druhý díl vyšel pod názvem Černá díra a třetím dílem je právě Katarze.

Všichni už jsme jistě slovo katarze slyšeli, ale pro jistotu jsem si vyhledal definici. Katarze je vnitřní očista člověka, která následuje po dramatickém zážitku ohrožení nebo zla. A tento pojem je jako název opravdu trefný.

Vezmeme to však od začátku. V úvodu knihy se hned ocitneme v přímém přenosu páchaného zločinu. Mladá studentka pracuje jako brigádnice v kině a po večerních představeních už je v budově poslední. Při návštěvě toalet slyší, že není až tak sama, jak si myslela. Těžké kroky dojdou až k záchodové kabince, ve které se dívka ukrývá. Dveře se rozrazí a před vystrašenou studentkou stojí postava v masce Dartha Vadera. Útočník donutí dívku opakovat do kamery slova omluvy a lítosti. Toto video je následně rozesláno všem dívčiným kontaktům přes aplikaci Snapchat. Oběť je vyvlečena z budovy kina a slehne se po ní zem.

Policie má k dispozici pouze záznam z bezpečnostní kamery, na kterém útočník dívku několikrát udeří a odtáhne ven. Islandští detektivové tak mají před sebou nelehký úkol. Nejen, že musí dopadnout neznámého maskovaného pachatele, ale také co nejdříve najít mladou dívku.

Na scénu tak přichází detektiv Huldar. Ten je sice v té době v nemilosti své vedoucí, ale díky své kvalitní prací postupně dostává stále více důvěry v médii ostře sledovaném případu. Zároveň se k vyšetřování připojuje dětská psycholožka Freya, která se účastní výslechu nezletilých spolužáků dívky.

Panika vyšetřovatelů a veřejnosti nabírá na obrátkách, když ze svého domu zmizí další teenager a přes Snapchat se šíří další nehezká videa. Policie se o unesených dětech dozvídá, že nepatřili zrovna k nejhodnějším a měly prsty v šikaně některého ze svých spolužáků/spolužaček. Bude mít tato skutečnost vliv na probíhající vyšetřování? Je možné, že hlavním motivem zločince je pomsta? A kolik videí přes Snapchat mohou ještě kriminalisté očekávat? To vše se musí detektiv Huldar pokusit zjistit dřív, než zmizí někdo další.

Příběh napínavě vypráví o vyšetřování, ale čtenář se dozví i o spoustě nástrah, které číhají v dnešní době na sociálních sítích. Obzvláště komplikované čtení by to mohlo být pro rodiče školou povinných děti. Kniha plná zvratů a řešení mezilidských vztahů vám nedá ani na chvilku pocit jistoty a vám tak nezbývá nic jiného, než ji dočíst až do konce a dozvědět se, jak to všechno dopadne.

Bohužel jsem nečetl první dva díly série, ale to na děj příběhu nemělo žádný vliv a pokud chcete začít až Katarzí, klidně můžete. Pokud se však chcete dovědět více informací o životě detektiva Huldara a psycholožky Freyji, začněte pěkně od začátku. Jakmile budu mít chvíli, nejspíše se na začátek série také vrátím. Katarzi bych samozřejmě doporučil všem milovníkům severských detektivek. U Yrsy nemůžou šlápnout vedle.