RECENZE: Kanibal z Nine Elms

Roberta Bryndzu jistě není třeba představovat. Tento britský spisovatel žijící trvale u našich slovenských bratrů, si svým prvním thrillerem Dívky v ledu vydobyl absolutně nesmazatelné a pevné místo na českém i slovenském knižním trhu – a samozřejmě je tomu tak i v zahraničí. Více než dva miliony prodaných výtisků jeho první knihy ze série s Erikou Fosterovou svědčí o tom, že je zcela nemožné, aby vám tvorba tohoto populárního autora utekla.

K velké radosti všech čtenářů Bryndzy jsme se letos dočkali začátku nové série. Už samotný název knihy – Kanibal z Nine Elms, napovídá, že první díl nebude žádný čajíček. Ostatně jsem se o tom sama přesvědčila hned z kraje příběhu…

Nová série představí čtenáři Kate Marshallovou – bývalou úspěšnou policistku, která před lety vyřešila případ Kanibala z Nine Elms, ačkoli se sama málem stala obětí. Vrah zabil celkem čtyři dívky a surově je přitom pokousal. Tento případ ji stál kariéru a ani po 15 letech to nevypadá, že by byla Kate ušetřena následků. Navštěvuje již několik let sdružení Anonymních alkoholiků a ačkoli už dlouhou dobu statečně abstinuje, občas balancuje na samotné hranici. Propadnout opět závislosti je až příliš snadné…

Nový život buduje ve starším domku v těsné blízkosti moře, dojíždí na univerzitu přednášet o kriminologii, přičemž její kurz Ikony zločinu je beznadějně obsazený. Asistentem je jí mladý Tristan, dobře stavěný mladík se zálibou v pročítání dokumentů o odložených případech. Všechno nasvědčuje tomu, že by Kate mohla po tolika letech konečně vést téměř normální život, vídat se více se svým čtrnáctiletým synem, který kvůli její tehdejší závislosti na alkoholu žije s Kateinými rodiči. Osud jí však ukáže, že její spjatost se zvrhlým vrahem, takzvaným Kanibalem z Nine Elms, stále přetrvává. Po tolika letech se totiž objeví další zmrzačené tělo mladé dívky. Oběť také nese stopy po kousancích, a navíc je u ní vzkaz od jakéhosi „Fanouška“. Případ se tak znovu otevírá a Kate se dostává do jeho středu, protože se zdá, že tento pachatel k ní má podobně blízko, jako tenkrát Kanibal…

Když se nad ní sklonil, na okamžik nevěděla, co muž dělá. Pak na zadní straně levého stehna ucítila jeho dech, jeho mokré, gumovité rty na jejím těle, jeho zuby, když se jí zanořily do kůže. Bolest, když ji kousl, byla příšerná. Zavrčel a pohodil hlavou zleva doprava jako pes, který dostal kus masa.

Pokud dychtíte touhou se dozvědět, jak moc se Kate podobá Erice, věřte tomu nebo ne, ale moc podobností pravděpodobně nenajdete. Z čistě subjektivního hlediska si myslím, že se Robertovi podařilo se neopakovat a stvořil úplně nový charakter. Erika s Kate by mohly mít možná podobný věk, obdobnou zarputilost při řešení případu, a ne zrovna šťastnou minulost, ale to je tak vše. Možná se později najde pár dalších společných drobností, ale na to si budeme muset počkat – věřím, že se čtenáři o Kate zdaleka nedozvěděli vše hned v prvním dílu.

Zároveň je opravdu znát, že má za sebou Robert Bryndza šestidílnou detektivní sérii. Spisovatelské zkušenosti se promítají do jeho dalšího díla skutečně citelně. Nešetří mrazivými scénkami, místy až nechutnými, hlavní protagonisté jsou bez výjimky sympatičtí a vykresluje hned tři dějové linie naráz, takže děj ubíhá svižně – na to jsme ostatně už zvyklí. Je to rozhodně příjemná a vítaná změna seznámit se po Erice s naprosto novou hrdinkou. Máte se tedy rozhodně na co těšit, protože je před námi dozajista další skvělá série!