Everless - Tajemná legenda ožívá v krvi a moci!

Nastal okamžik, v němž se stará dětská písnička stává realitou. Osud se naplnil, čarodějnice a alchymista se konečně shledávají. Dřívější milenci a od nyní rivalové na život a na smrt musí svést ještě jednu poslední bitvu, z nichž pouze jeden z aktérů vyvázne živý. Tikání hodin je čím dál naléhavější, konec se blíží. Před sudbou již nelze utéct, lze jen bojovat.

„Everless“ je jednou z mála fantasy sérií, jež spatřují své ukončení rovnou ve druhém díle. Sara Holland zažívá svou premiéru v našich končinách a po zdařilém úvodu do duologie, v němž svým věrným čtenářům představila pozoruhodný vesmír vystavěný na rudé tekutině, která každému koluje v žilách, je připravená ságu uzavřít. Spisovatelka opravdu přišla s neotřelým nápadem, který se ve světle přesycené fantasy scény jeví jako více než žádoucí. Spojení mýtů, říkanek a platidla, které vám může ubrat, či přidat léta životního elánu je jednoduše geniální tah na branku, jenž si po vydání „Panství krve a kovu“ vysloužil nespočet pozitivních ohlasů a chvályhodných recenzí.

Ovšem někde se asi musela stát obrovská chyba v systému. Místo akcí nadupaného pokračování se vám do rukou dostane průměrný románek s ufňukanou hlavní hrdinkou, která vám akorát leze na nervy. Navíc dívka opravdu není schopna čelit výzvám, natož racionálně uvažovat, klidně naběhne svému nepříteli přímo pod ruku a světe div se, ono jí to vcelku nelogicky projde? Kromě notně nezáživné dějové linky, v průběhu které se musíte do čtení čím dál tím víc nutit, přijde ještě další rána z čistého nebe, romantická zápletka. Onen románek mezi hlavní protagonistkou a jejím přítelem z dětství působí zprvu jako špatně myšlený vtip, dětinské červenání se a nesmělé pusy, no nic moc...

Kam se poděl ten zápal, který byl patrný v první knize? Jak je možné, že se z dobré vize stane jen další šedivý průměr v mase young adult literatury? Čekala jsem rozhodně něco víc. Něco, co se mi vryje do paměti a nad čím budu hloubat ještě dlouho po dočtení. Má očekávání byla opravdu přehnaná, jelikož Panství krve a kovu je ani vzdáleně nenaplnila. Ubrečená Jules, která přitahovala problémy jako magnet mi ke spokojenosti nepomohla, stejně jako konec, který byl zjevně šitý horkou jehlou.

Co říci závěrem? Snad jen jediné, rozhodně se jedná o interesantní sérii, která měla velký potenciál. Nicméně bohužel pro ni zůstalo jen u potenciálu. I přes velká škobrtnutí se nicméně jedná o čtivou „jednohubku“, kterou si směle můžete přibalit třeba někam k vodě, obzvláště pokud prahnete po nenáročném čtivu, jenž je zasazeno do bravurního exteriéru.