RECENZE: Drahý nepřítel

Příběh

Deset let po tom, co se jejich cesty rozešly, je z Macona úspěšný hollywoodský herec a z Delily kuchařka s vlastní cateringovou společností. Ačkoliv si po střední škole mysleli, že už se nikdy nepotkají, jednoho dne se jejich životy znovu protnou. Delilina povedená sestra Sam totiž zase něco provedla: ukradla Maconovi rodinný šperk vysoké hodnoty. Delila se rozhodne, že dluh Samanthy u Macona odpracuje. A tak se začíná psát další kapitola jejich příběhu. Tentokrát je to však jiné. Otevírají se staré křivdy, objasňují se nikdy nevysvětlená nedorozumění a ukazuje se, že nenávist se možná může proměnit i v lásku…

Verdikt

Drahý nepřítel je dobrou volbou, pokud hledáte knihu, u které nechcete dlouze přemýšlet. Můžete ji, tak jako já, číst po chvílích a když zapomenete, co jste četli předešlý den, zas tak moc se nestane. Je to s ní trochu jak s nekonečnými seriály, u kterých nevadí, pokud vynecháte jeden díl.

Kniha je psána jak z pohledu Delily, tak z pohledu Macona, je tam jen pár vedlejších postav a děj se odehrává především v Maconově domě. Tak jako téměř všechny knihy, i tato má své horší a lepší části. Proto se nedokážu rozhodnout, zda mě neustálé omílání starých křivd a vzpomínek spíš bavilo, nebo unavovalo. Chvílemi jsem se ke čtení musela nutit, a tak se domnívám, že by knize prospělo, kdyby byla o něco kratší a děj nebyl tak zdlouhavý.

Celkově mě více bavila Maconova linie a pasáže, kde byl vypravěčem právě on. Tyto části se mi zdály čtivější a promyšlenější. Možná je to i Maconovým charakterem, který mi sedl více než ten Delilin

Čas však nevrátím. Tehdy jsem si zvolil nesprávnou sestru. Dovolil jsem, aby můj otec vyhrál, a stal se ze mě hlupák, za kterého mě vždy považoval. Ten malý kluk pořád žije. Vyrostl v muže, jemuž všichni říkají Saint. Ďábel se jménem anděla. Všichni kromě ní. Podle ní je náš vztah omyl. Pro ni jsem já sám omyl. Už to chápu. Nechci, aby tomu tak bylo. Ale chápu ji. Můžu to napravit jediným způsobem. Musím jí všechno říct.

Oceňuji, že k vysvětlení Maconova pohledu na dětství a dospívání autorka použila dopisy, které psal Delile, ale nikdy je neodeslal. Ty představovaly příjemné oživení celého díla.

Naopak u hlavní hrdinky mě příliš nebavila její tvrdohlavost a přehnané reakce. Také se mi zdálo, že se plácá neustále v tom stejném a nehne se vůbec dopředu. Její pasáže klouzaly spíše po povrchu a nedávaly příliš možností se začíst.

Na knize je zajímavé, že demonstruje, jakou škodu může napáchat odlišné vnímání reality. Vypráví v podstatě jeden příběh, popisuje stejné události, ale ze dvou diametrálně odlišných úhlů pohledu. Macon Delile ubližoval na základě různých domněnek a emocí, se kterými si neuměl poradit. Delila za to Macona (zcela logicky) nesnášela. Spousta z toho, co se stalo, bylo však způsobeno nedorozuměním a špatným vyložením situace.

Knihu Drahý nepřítel  jsem si s sebou vzala na dovolenou k moři. Od příběhu Macona a Delily jsem si slibovala, že bude pohodovou romantikou, která se hodí na teplé večery na pláži a pomalé snídaně v kavárnách. To ve své podstatě splnila. Pokud stejně jako já, potřebujete vypnout a na chvíli nad ničím nepřemýšlet, může být letošní novinka od Kristen Callihan dobrou volbou.

Hodnocení: 70 %