Deváté chapadlo chobotnice je kniha s velmi originálním názvem a nádhernou černočervenou obálkou, která upoutá už z dálky. Jejím autorem je Dirk Rossmann zakladatel řetězce drogerií Rossmann a zároveň obrovský zastánce ochrany klimatu. A právě toto téma se stalo ústředním tématem jeho knihy.
Rossmann nám nastiňuje hypotetickou situaci, v níž se v rámci záchrany naší planety spojí tři supervelmoci, Čína, Rusko a USA do takzvané klimatické Aliance. Asi nemusím připomínat, že tato myšlenka je sice moc hezká, ale opravdu velmi velmi utopická. Pojďme ale v rámci čtenářského zážitku předstírat, že o těchto zemích a jejich postojích vůči klimatu nic nevíme a podívejme se, jak se autor s touto ideou popasoval.
Autor v knize pracuje s dvěma časovými liniemi. Ta první začíná 16. říjnem 2018 a sahá až do roku 2025. V tomto časovém období se vystřídají různá místa celého světa, kde vlivem zhoršující se klimatické situace dochází k různým přírodním katastrofám, na jejichž pozadí se formují první myšlenky na klimatickou Alianci.
Druhá časová linie se odehrává v roce 2100 v Paříži, kde se sešla skupina těch nejchytřejších zástupců několika zemí, kteří zhodnocují kroky, které byly podniknuty v minulosti a zároveň si představují své nejnovější nápady, jak co nejvíce odlehčit naší planetě.
Zpočátku může být přeskakování v čase i prostoru poněkud matoucí, nicméně autorovi šlo především o to, aby zohlednil stav celé naší planety a poukázal tak na její zubožený stav z co možná nejvíce aspektů a pohledů.
Verdikt
Musím uznat, že pro mě bylo velmi zvláštní číst o Putinovi, jakožto o milovníkovi přírody a téměř spasiteli naší planety v kontextu současných událostí. Zástupkyní USA je v knize senátorka Kamala Harrisová a Čínu zastupuje prezident Si Ťin-Pching.
Je zajímavé, že Rusku a Číně autor jejich hlavy státu ponechal, zatímco Donalda Trumpa, který byl prezidentem v době, kdy autor na knize pracoval, elegantně nahradil Kamalou Harrisovou, která koneckonců má v USA velké slovo i doposud, kdy už je prezidentem Joe Biden. Zřejmě se domníval, že kombinace Putina, Si Ťin-Pchinga a Trumpa, kteří jako tři mušketýři bojují za záchranu planety, už by byl skutečný bizár.
Pro mě bylo nejvíce fascinující množství informací, které autor dokázal nashromáždit v poměrně útlé knize. Rossmann skutečně téměř vzbuzuje dojem, že každou z popisovaných zemí zná velmi důvěrně včetně její politiky, zvyklostí, podnebí i typických pokrmů.
Autor v celé knize poukazuje zejména na ty nejpalčivější problémy, které podle něj přispívají ke klimatickým změnám, a zároveň nastiňuje řešení, která by se dala uplatnit, pakliže by skutečně vznikla nějaká klimatická aliance s patřičným vlivem. Pak by bylo možné posvítit si na Africko-Indický masivní populační růst i kácení deštných pralesů v Brazílii.
Rossmann samozřejmě počítá i s tím, že ne každému se spojení těchto zemí bude líbit a rozehrává na pozadí menší spiknutí, kterému může zabránit jen malý obtloustlý a upocený mužíček, který se ocitl ve špatnou chvíli na špatném místě. Pakliže se o témata klimatických změn zajímáte, rozhodně knihu doporučuji k přečtení, protože určitě nabízí nemálo zajímavých podnětů k zamyšlení, i když některé věci je třeba brát s velkou rezervou.
