RECENZE: Časovládci - Skryté ostří

Pokud jste z názvu nepoznali, že se jedná o dílo z žánru sci-fi / fantasy, pak byste to určitě poznali z obalu knihy. Je na ní rytíř ve zbroji s templářským znakem a v jedné ruce drží meč a v druhé futuristickou útočnou pušku. To je myslím dost vypovídající i o tom, co v příběhu můžeme očekávat. Ale podrobnosti až za chvilku.

O autorovi

Byla by škoda něco málo nenapsat o autorovi, když už je to „náš“ autor. Na to, že jde o mladého spisovatele (jeho rok narození je blízko mému roku narození, takže ano, je velice mladý), má na svém kontě už pěknou řádku napsaných románů. Navíc se psaní věnuje spíše ve volných chvílích a pracuje zároveň jako inženýr v korporátní společnosti. Už v roce 2009 vyhrál soutěž O nejlepší fantasy. Zaměřuje se především na psaní fantasy novel s historickou tématikou. Přečíst si můžete od něj také knihy Nabídka, která se neodmítá, Hodina vlků a Hladová smečka. O jeho nejnovější knize Časovládci: Skryté ostří vám teď řeknu něco víc.

Vyprávění

Příběh pojednává především o postavě jménem Jorgen, ale v podstatě o celé skupině lidí, kteří si říkají Rodina. Tito lidé mají společné to, že umí, jako jedni z mála, cestovat časem skrz brány rozmístěné všude po světě. Cílem Rodiny je sjednotit celou zemi pod její vládou a přepsat tak historii, aby odpovídala jejich obrazu. V tom se jim však snaží zabránit ozbrojené složky z budoucnosti vystupující pod názvem Task Force Aion. Jde o zastánce přirozeného vývoje dějin a ochránce časoprostorového kontinua. Aion oplývá velkou silou, hlavně v podobě takzvaných interceptorů, což jsou nesmírně odolní a téměř neporazitelní kyborgové. V různých časech a na různých místech tak dochází k násilným střetům mezi nimi a členy Rodiny. Podaří se Jorgenovi a jeho Rodině v těchto střetech zvítězit a udělat ze světa lepší místo?

Verdikt

Předem musím vyzdvihnou odvahu autora, že se pustil do tak náročného tématu, kterým cestování v čase bezpochyby je. Ve všech těch pravidlech cestování časem a různých paradoxech, aby se Einstein vyznal. Martin Sládek se tohoto těžkého úkolu zhostil, dle mého názoru, velmi povedeně. Kromě toho se mi moc líbilo i zakomponování nejrůznějších detailů do jednotlivých období a mnoha měst. Díky nim jsem si připadal vtažený do děje. Rovněž hlavní hrdina v podobě Jorgena je velice sympatický a přistihl jsem se, že mu dost fandím. Naštěstí byl na straně dobra (dejme tomu) a já nemusel řešit nějaké morální dilemata.

Příběh je originální, nesmírně poutavý a neustále napínavý, což způsobuje, že knihu je velmi těžké odložit. Na své si tak samozřejmě přijdou všichni milovníci sci-fi, fantasy a dobrodružných románu. Martin Sládek mě dost zaujal a těším se, že si časem od něj zase něco fantastického přečtu. Pro nerozhodné mám zase několik postřehů:

1.  I když jste časovládci, nemůžete se jen tak vrátit v čase a zabít batole Hitlera.
2.  V pražské lékárně vás obslouží, přestože jste oblečení v outfitu z 11. století. 
3.  Když máte bionickou ruku, musíte si dávat pozor, kterou rukou přátelsky poplácáváte a kterou uštědřujete nepřátelům údery. 
4.  Pokud patříte k lidem, kteří neustále na něco nemají čas, budete dost závidět postavám z knihy. Ty mají všechen čas na světě.