Bylo nebylo jedno zlomené srdce – magie, intriky, krutý princ a jedna naivní dívka | RECENZE

Tahle senzace sociálních sítí od autorky série Caraval, je konečně i v českém překladu. Jméno Stephanie Garber jste mohli slyšet právě již se zmiňovanou sérií Caraval , v českém překladu vyšly první dva díly ze tří. Kde jsme se již mohli setkat s princem Jacksem. Ke čtení Bylo nebylo ale není nutné znát předchozí sérii. Autorka se ve svých knihách vyžívá v magičnu a iluzi. Takže je jisté, že jsem na knihu Bylo nebylo jedno zlomené srdce byla velice zvědavá. Příběh se řadí do žánru young adult fantasy s romantickými prvky. Ale čekejte spíše pohádku pro dospělé a velmi pomalou slow burn linku od nepřátelství k lásce.

Protiklady se přitahují

Pro popis Evangelíny mám jedno dokonalé slovo, ona je prostě snová. Je to naivní holka, co miluje magické příběhy, šťastné konce a stůj co stůj si chce najít to svoje „šťastně až na věky”. Tahle dívka věří v dobrotu lidí a sama nedokáže rozeznat přátele od nepřátel. Její lásce k Lucovi jsem moc nevěřila, spíš mi to přišlo jako poblouznění. Protože pak na něj už skoro nemyslí a je ochotná si vzít i někoho jiného, jen aby se dočkala toho svého štěstí. Ale i když se jí zdá, že nemá na výběr, neztrácí svůj optimismus.

„Evangelina si ale málokdy myslela, že má jen jednu možnost. Věřila tomu, co ji učila matka. Ta říkávala, že každý příběh může skončit nekonečně mnoha způsoby.”

Druhou hlavní postavou, a tak trochu neznámou je Jakcs, Srdcový princ a jeden z osudníků. Jacks je protiklad Evangelíny - sarkastický, myslí realisticky a rozhodně nevěří v dobrotu lidí. Naopak, má černé srdce. Je taky velice charismatický a neskutečně krásný. Jacks vám prostě učaruje.

„Lištičko.” Jacks zvedl chladný prst k jejím ústům a utišil její protest s větší něžností, než jakou jí projevil v kočáře. Jako by se tím snad nechala ošálit.

Verdikt

Je těžké hodnotit tuto knihu jako celek, protože je to teprve první díl z trilogie, a tak mi přijde, že spousta věcí je čtenáři skryto. Teprve se příběh rozjíždí a bude to ještě jízda. Autorčin styl psaní a popisy míst jsou krásné a čtenář si připadá opravdu jako by se ocitl v nějaké pohádkové iluzi. Příběh je od první stránky magický a dokáže si vás udržet až do konce. Je to taková pohádka, kterou si užijí dospělí. Svět, ve kterém se nacházíme, je originální a klidně bych brala víc detailů z jeho fungování. Čtení příběhu bylo pro mě jako na horské dráze, začátek mě uchvátil, pak chvíli nastalo takové to klidové čtení, a pak jsem se zase nemohla odtrhnout. Ale už jen kvůli tomu, jak první díl končí, si potřebuji přečíst i ten další.