Bezmocná – Strhující souboj o moc a lásku plný elektrizujícího napětí | RECENZE

Kráčím po ostří nože a doufám, že se nepořežu. Hraju si s ohněm a doufám, že se nespálím. Plavu v nebezpečných proudech a doufám, že se neutopím. On je nebezpečný.

Hra o moc a také o holý život

Být obyčejný znamená téměř jistě smrt. To je základní pravidlo, které vládne království Ilya stejně jako jeho krutý král. Pouze Elita se rodí se zvláštními schopnostmi, které získala díky Moru. Jenže ne všichni tuto nemoc přežili, a ne všichni získali nějakou moc. Někteří zůstali pouze Obyčejnými, lidmi bez nadání, kteří navíc oslabují sílu Elit už svou přítomností. A proto se být Obyčejným stalo zločinem, který se neodpouští. Všichni takoví lidé jsou vykázáni z království nebo je čeká smrt rukou Vymahače, králova vraha.

A právě tohoto krutého světa se narodila i Paedyn Grayová, a navíc měla tu smůlu, že nezískala žádné nadání. Paedyn se tak skrývá v chudinské čtvrti, vydává se za mocnou a snaží se ze všech sil vyhýbat problémům. Když však zachrání neznámého mladého muže, ukáže se, že to není nikdo jiný než samotný Kai Azer, jeden z ilyjských princů. Za odměnu se Paedyn dostává do Očistných zkoušek, krvavé soutěže nejsilnějších Elit, kde zvítězit může jen jeden. Paedyn stojí proti těm nejmocnějším protivníkům, v jejichž čele stane i samotný Kai. Nebezpečný i hříšně okouzlující… Paedyn nedokáže jejich vzájemnou přitažlivost dále ignorovat a popírat. Jenže pokud Kai zjistí, že je jen Obyčejná, znamená to jen jedno - smrt. Kai totiž není ničím menším než královým Vymahatelem…

Paedyn je ztělesněním špatného rozhodnutí. Nebezpečí i touhy. Tenké hranice mezi smrtícím a božským. A já cítím, jak se topím.

Bezmocná

Láska, smrt a násilí

Ach, tak tohle jsem nečekala. Bezmocná je ve skutečnosti natolik mocnou, že vás zcela ovládne, pohltí a nepustí, dokud neotočíte poslední stranu. A i poté budete okamžitě prahnout po dalším díle. Začíst se mi trvalo přesně jednu kapitolu a pak? Už to byla jízda. Dlouho se mi nestalo, že bych knize byla schopna obětovat spánek a těšila se na každou volnou chvíli, kdy se budu moct ponořit do čtení. Ano, přiznávám – jsem vinna. I já Bezmocné zcela propadla.

„Doopravdy to udělat nechceš a já taky ne. Zvlášť proto, že bych ti nerad poničil ten tvůj hezký obličej, zlato."

Zakoulí po mně očima. „To je legrační, protože já se nebudu zdráhat poničit tvůj hezký obličej.”

Zazubím se. „Věděl jsem, že si myslíš, že jsem hezký.”

Ačkoliv koncept dělení společnosti na jakési „kasty” není nic nového a neznámého, vždy dokáže přinést zajímavou zápletku. Paedyn se navíc s tímto příkořím dokázala vypořádat originálním způsobem, a když k tomu přičtete její odvahu, smysl pro spravedlnost a pořádně proříznutou pusu, o zábavu je postaráno. Ano, i tohle jsme tu měli stokrát, stejně jako turnaj, kde zvítězit může jen jeden. Nebudu chodit okolo horké kaše – inspirace Hunger Games je tu znát, a ne zrovna málo. Vadí mi to? Jakožto milovník originálních prvků jsem se zpočátku trochu kroutila, ale na rozdíl Hunger Games mě Bezmocná dokázala strhnout, jako se to Hunger Games nikdy nepodařilo. A tak tady i před vámi mhouřím jedno oko a strhávám Bezmocné symbolických deset procent.

Protože jinak? S Paedyn a Kaiem jsem ten příběh žila a Kaie jako typického bad boye, který se na první pohled jeví trochu drsnější, než doopravdy je, jsem si neskutečně zamilovala. Po celou dobu je mezi nimi elektrizující náboj a já se nemohla nabažit scén, kde byli oba. Slovní přestřelky, velká dávka sarkasmu, spousta tajemství i odhalení. Tanec na ostří nože, který pro oba může skončit zatracením. Tolik jsem jim fandila, tolik jsem se bála, protože jejich cesta musí zákonitě být trnitá – je to přece teprve první díl… Mé neblahé tušení, že se vše ještě pořádně zkomplikuje, se vyplnilo. Konec je bolavý, ale panebože…kde je druhý díl?!

„Ty...ty jsi…” Znovu se zadrhne, takže to laskavě dokončím za ni.

„Inteligentní? Neodolatelný?”

„Vypočítavý, nafoukaný a naprosto arogantní zmetek,” zasupí. „To jsem chtěla říct.”

Rty se mi zkroutí do úsměvu. „Je fajn, že už se cítíš dost dobře na to, abys mě urážela.”

Drama, boj, krev, násilí, ale i láska porozumění a něžnost. Bezmocná je nabitá emocemi, od začátku do konce. Nechybí ani zajímavé vedlejší postavy a chvíli to skoro vypadá, že se nám tu trochu rýsuje i milostný trojúhelník. Jak moc nebo málo se nakonec vyrýsuje, už si musíte přečíst sami, ale už teď vám mohu prozradit to, že i když je kniha stále young adult a velice slow burn, je nabitá vášní a elektrizujícím napětím mnohem více než jiné peprnější příběhy. Tohle jednoduše stojí za to. Od začátku do konce. Miluji a doporučuji!