Půl duše – když se Bridgertonovi potkají s magií a temnými tajemstvími | RECENZE

Anastasja Vištalová 19. února 2025

Půl duše – když se Bridgertonovi potkají s magií a temnými tajemstvími | RECENZE - titulní obrázek

Jsou knihy, které vás pohltí svou atmosférou, jiné vás nadchnou příběhem a některé vás překvapí nečekaným mixem obojího. Půl duše od Olivie Atwater patří mezi ty, které zvládnou ještě mnohem víc. Ačkoliv jsem k ní původně přistupovala s jistou skepsí – další romantická fantasy, co by mě na ní ještě mohlo překvapit? – už po několika stránkách bylo jasné, že tenhle příběh má v sobě něco výjimečného.

Půl duše

Olivia Atwater

4.3 z 5 hvězdiček

měkká vazba

Od chvíle, kdy Doru proklel fae, necítí strach ani stud… a to je pro dívku z vyšší společnosti jistojistá cesta do potíží. Proto se teď snaží hlavně nepřekazit vdavky své sestřenici Vanesse. Ta má ale v Londýně jiné...

309 Kč

Běžně 399 Kč

Do košíku

Hlavní postavou je Dora Ettingsová, mladá žena, která jako dítě měla tu smůlu (nebo štěstí?), že se setkala s faeským lordem, jenž si vzal půlku její duše. A jaký byl důsledek? Dora necítí strach, hanbu ani silnější emoce. V době, kdy se od žen očekává ladnost, poslušnost a správná dávka studu, se z ní kvůli tomu stává společenský outsider. Jenže víte co? Právě to ji dělá tak zajímavou. Je osvěžující sledovat hrdinku, která se nezajímá o konvence, protože zkrátka nemůže. Naštěstí má po boku svou sestřenici Vanessu, která se rozhodne, že Doru provdá za někoho vhodného. A koho lepšího požádat o pomoc než samotného lorda Eliase Wildera, jednoho z nejmocnějších mágů Anglie? Když říkám „požádat o pomoc“, mám spíš na mysli „přinutit ho, aby se spolupracoval“.

Půl duše

Elias Wilder je na první pohled přesně tím typem postavy, do které se čtenář zamiluje, i když si to nechce přiznat. Sarkastický, odměřený a zdánlivě znuděný vším kolem. Věnuje se magii, pomáhá chudým, ale především nesnáší zbytečnosti. A Dora? Ta s ním vede naprosto absurdní rozhovory o tom, proč je etiketa hloupá a jak vlastně poznáte, že máte jen půl duše. Pro Eliase je to zkouška trpělivosti.

Jejich dynamika je jednoduše skvělá. Zbožňovala jsem jejich slovní přestřelky – byly vtipné, chytré a perfektně napsané. Elias a Dora jsou jako oheň a led, ale právě jejich rozdílné povahy dělají jejich vztah tak zábavným. Žádné přeslazené scény, žádná klišé – jen dva lidé, kteří si navzájem lezou na nervy, a přitom se k sobě dokonale hodí.

„Eliasi,“ přivítal ho Albert, když k němu došli. „Vidím, že už jsi stačil odehnat lorda Ferringa. Myslím, že tentokrát jsi to zvládl v rekordním čase.“ Albert uvolnil Dořinu ruku a ukázal na ni. „Přivedl jsem ti novou výzvu.“ Elias vytáhl své téměř bílé obočí. „To vidím,“ zamumlal. „A co mám s tím tvým psem udělat, Alberte? Mám ho vzít na procházku? Nebo mu přinést nějakou dobrotu?“ Dora k němu zvedla hlavu. „Třeba mě můžete naučit mluvit,“ řekla. „Jenže já se obávám, že moje vyjadřování je už teď lepší než vaše, lorde Čaroději.“ Albert se pobaveně zasmál. „Myslel jsem, že bys mohl slečnu Ettingsovou požádat o první tanec,“ řekl. „Ideálně hned, jakmile se moje matka rozhodne ples zahájit.“

Magie, pohádková inspirace a společenská kritika

Původně jsem čekala především romantiku, ale Půl duše přináší i velmi zajímavou detektivní zápletku, která mě naprosto vtáhla. Elias a Dora postupně rozkrývají děsivé tajemství – děti nakažené záhadnou nemocí, která očividně nepochází z tohoto světa. Společně se dostávají do střetu s vílami, které mají vlastní, nevyzpytatelná pravidla a pečlivě střežená tajemství. Celé to působí mysteriózně, napínavě a zároveň magicky – zkrátka přesně tak, jak bych si představovala u fantasy zasazené do regentské Anglie. Užívala jsem si, jak se obě linie, tedy romantická i detektivní, přirozeně prolínají a vzájemně doplňují.

Autorka si zjevně pohrává s inspirací klasickými pohádkami, ale přetváří je do něčeho zcela nového. Pohádkové motivy jako zlomyslné víly, prokletí a magická tajemství, zde nejsou vykresleny tradičním způsobem. Místo černobílého vidění dobra a zla se zde setkáváme s propracovanějšími charaktery a magií, která má svou vlastní logiku i důsledky. Čtenář může cítit lehký nádech klasických příběhů, ale zároveň je jasné, že Půl duše není jen moderní variací na Popelku nebo Krásku a zvíře. Společně s tím vším přináší autorka i nenápadné, ale silné téma společenských rozdílů. Zatímco šlechta řeší povrchnosti, Elias se stará o lidi, kteří nemají ani co jíst. A i když to není hlavní zápletka, je to něco, co knize dodává hloubku a co mě přimělo k zamyšlení.

Pro fanoušky Bridgertonových a Kronik prachu

Kniha Půl duše mi atmosférou připomněla Bridgertonovy – ovšem s příměsí magie a hlavní hrdinkou, která si nedělá starosti s tím, co si o ní myslí ostatní. Stejně jako v Kronikách prachu se tu prolíná historické prostředí s kouzly, přičemž obě knihy nabízejí pomalu budovanou romantiku, společenskou kritiku a charismatické postavy. Dora mi svým naturelem připomněla Eloise Bridgertonovou, která se odmítá podřídit společenským pravidlům a hledá vlastní cestu. Elias se zase svou zasmušilostí a sarkasmem podobá některým klasickým literárním hrdinům jako je pan Darcy, kteří pod cynickým zevnějškem skrývají dobré srdce.

Půl duše je kniha, která mě rozesmála, dojala a zároveň donutila přemýšlet. Je to pohádková romance, která však není naivní. Je to fantasy, které si zachovává historickou atmosféru, a zároveň detektivní příběh s originální magií. A především je to příběh o dvou lidech, kteří jsou každý svým způsobem jiní, ale společně tvoří celek. Pokud hledáte něco osvěžujícího, chytrého, s dobře napsanou romantikou, rozhodně po téhle knize sáhněte.

Užívala jsem si jak napínavou detektivní linii s tajemnými nemocnými dětmi a vílami, tak i úžasnou chemii mezi Dorou a Eliasem. Pohádková atmosféra se zde skvěle prolíná s historickým reáliemi, a každá stránka knihy mě bavila od začátku do konce. A teď se jdu podívat, kdy vychází volně navazující pokračování, protože si ho chci rozhodně přečíst!

Hodnocení 100 %