Představujeme: Vepsáno krví vlastního srdce

Autorka do svého nejnovějšího díla o romanci napříč časem dala více srdce než duše 

Hlavní dějová zápletka se odehrává ve Filadelfii roku 1778, když cestovatelka časem, doktorka Clarie Randall-Fraserová, pátrá po svém manželovi a přihlíží událostem Války o nezávislost, která se kolem ní odehrává.

Mezitím se Claiřina dcera Brianna v osmdesátých letech 20. století ve Skotsku zabývá stejně tak důležitým úkolem. Pátrá po svém uneseném synovi a obává se, že se i on mohl přenést zpátky v čase. Na události v obou dějových liniích se často díváme z různých úhlů pohledu skrze několik důležitých postav. Claiřin příběh je však jako jediný odvyprávěn v první osobě.

Autorka Diana Gabaldon dovedla svou schopnost obrazotvornosti k naprosté dokonalosti. Většina postav, míst a předmětů je popsána s detailní přesností. Jeden muž přirovnává royalisty prchající z města k „hnaní stáda prasat skrze ucho jehly“. Naneštěstí jsou někdy popisy tak barvité, že je z toho člověku až mírně mdlo. Každá věta z pasáže, ve které Claire provádí operační zákrok, by zvedla žaludek i nejednomu kvalifikovanému chirurgovi.

Všechny tyto detaily jsou však jistě tím, co činí tento román zajímavým. Obsáhlý výzkum, který napsání knihy předcházel, je opravdu obdivuhodný – ať už se jedná o obyčejnou mluvu kvakerů, léčebné postupy nebo otroky George Washingtona, kteří popisem odpovídají pravým historickým záznamům.

Navíc fiktivní část příběhu působí stejně přirozeně a důvěryhodně jako ta faktická, což dokazují třeba podnětné hovory na téma důsledků cestování časem. Je také třeba podotknout, že autorka se ráda věnuje i těm nejmenším detailům, ovšem paměťové schopnosti čtenářů možná nejsou tak vyspělé, aby toto vše obsáhly.

Kdybych si měl vybrat mezi oběma dějovými linkami, řekl bych, že ta Claiřina byla zajímavější, i když se od té druhé velmi nelišila. Příběh je natahován a stránek je příliš mnoho. Už kolem pětisté stránky bylo hned několik příležitostí k tomu příběh zakončit nějakou přiměřeně napínavou událostí, tak jako u předchozích dílů této knižní série.

Vepsáno krví vlastního srdce je příjemná četba, která zaujme historické nadšence, romantiky, fanoušky science fiction i feministky. Je však lepší, aby na ni bylo pohlíženo jako na součást celé knižní série než jako na samostatnou knihu. Každopádně lze říci, že tento román je plný krve a srdečních záležitostí, aby byl čtenář i fanoušek série plně uspokojen.