Ohař a liška - slowburn romantasy ze světa měňavců | RECENZE

Tanec na ostří nože

Ohař a liška je další hit Instagramu, který sbírá jednu nadšenou recenzi za druhou. A já vám už teď mohu říct, že je to zcela zaslouženě. Jedná se o poměrně útlou knížečku, nicméně Frost Kay na malém rozsahu dokázala stvořit příběh, který vás i přes svou jednoduchost nejen strhne, ale také navnadí na pokračování. Díky zasazení děje do světa měňavců, se v záplavě romantasy doslova hemžícími se upíry, víláky či vlkodlaky, navíc jedná o příjemné zpestření, které uvízne v paměti.

Příběh je psaný v er-formě a dočkáte se pohledu hned několika postav. Nahlédnete tedy do hlavy jak hlavní hrdince Tempest, tak jejímu protějšku Pyremu, a i samotnému králi. Tempest je typickou odhodlanou hlavní hrdinkou se silnou vůlí. Líbil se mi ale lehký náznak feminismu, kdy něco dokázala jako vůbec první žena v historii, a musela čelit následkům tohoto kroku i předsudkům ze strany ostatních. Díky výchově a výcviku přímo v područí krále ale má dosti zkreslený pohled na svět i realitu a čeká ji tedy pořádná srážka s realitou. Právě o tu se z velké části zapříčiní i Pyre.

„Život není vždycky snadný. Skýtá mnohá nebezpečí.”

„Teď jsi probudila moji zvědavost, měšťačko. Jak takové hezké děvče přijde k tak ošklivým jizvám?”

Zakoulela očima. „Lichotky jsou ti k ničemu.”

„Máš to trochu popletené, lásko. Naopak se říká, že s lichotkami dojdeš nejdál.”

Pyre je hrdina se spoustou tajemství, byť některé z nich minimálně zkušenější čtenáři dokážou odhalit. Jeho povaha a vystupování ale baví – je drzý, temperamentní a stejně jako Tempest si vás pomalu ale jistě omotá okolo prstu. Čekají vás zábavné dialogy, vzájemné oťukávání i hezky pozvolná slowburn romance. Ačkoliv okolo sebe Tempest a Pyre zatím spíše jen krouží a poznávají se, vzájemná přitažlivost je patrná a jiskry létají. Nudit se s nimi rozhodně nebudete.

O akci v Ohařovi a lišce není zrovna nouze, přesto na mě příběh působil spíše trochu komornějším rázem. Není to ale jen o protagonistech – mihnou se tu i zajímavé vedlejší postavy, mezi nimiž jsem si našla své oblíbence. Určitě se těším i na to, až svět měňavců poznáme trochu blíže. Napůl člověk – napůl liška, laň či kůň - to jsou totiž stvoření, která člověk nepotkává v knihách každý den.

I když závěr tentokrát přichází možná až příliš rychle, je jasné, že to hlavní drama nás teprve čeká. A pro ty z vás, kteří neradi čekáte na pokračování, neváhejte. Další díl je už venku a já vsadím boty na to, že vás příběh o Ohaři a lišce bude bavit stejně jako mě.