Proč 6. června skládáme poctu mistru Janu Husovi?

„Pravda vítězí nade vším a sílu má až na věky.“ (Jan Hus)

Jan Hus - Symbol svobody

Ptáte se, proč vlastně památku Jana Husa dodnes uctíváme? Než aby žil ve lži, zemřel Jan Hus raději v pravdě, a stal se tak pro český národ symbolem boje za svobodu slova. Dokonce i ve chvíli, kdy stál na hranici a říšský maršálek Hoppe z Pappenheimu se jej zeptal, zda nechce přece jenom své učení, výroky a názory odvolat, řekl, že chce „vesele umříti v pravdě“. Jan Hus je vnímán jako jeden z nejvýznamnějších postav české historie a myslitelů své doby. Ostatně, slova „Pravda vítězí“ najdeme i na české prezidentské standartě.

„Hned mu vítr vehnal plameny do tváře, a tak sám v sobě se modle, pohybuje rty a hlavou, vypustil duši v Pánu“ (Petr z Mladoňovic, svědek)

Co o něm víme?

Jan Hus se narodil přibližně okolo roku 1370 v Husinci v jižních Čechách. Během svého života vyučoval a od roku 1398 působil také jako děkan a posléze rektor pražské university. V roce 1402 pak kázal v Betlémské kapli v Praze. Jak si možná mnozí pamatujeme ze školy, vydal Jan Hus za svůj život několik teologických spisů – například Knížky o svatokupectví, Postilla nebo Výklad viery, Desatera a Páteře – navíc tím, že v českém jazyce odstranil spřežky a zavedl diakritiku, se významně zasadil o jeho vývoj.

Pod vlivem myšlenek britského filozofa Jana Viklefa, se ve svých náboženských pracích kriticky vyjadřoval k mravní situaci církve, kázal proti odpustkům a podporoval překládání Bible do češtiny a němčiny. To vše se mu ovšem stalo osudným. Katolická církev ho označila za kacíře a byla na něho uvalena klatba.

Jan Hus proto opustil Prahu a usadil se v Kozím Hrádku u Sezimova Ústí, kde kázal pod širým nebem. Když se pak v roce 1414 na unijním církevním koncilu v Kostnici pokusil obhájit své názory a trval na tom, že pokud mu bude dokázáno, v čem se mýlí, odvolá je, bylo rozhodnuto. I přes intervence císaře Zikmunda byl v roce 1415 odsouzen ke smrti upálením a spáleny byly rovněž všechny Husovy knihy. Jeho „Neodvolám!“ se poté zapsalo do dějin jako symbol statečného boje za pravdu.

„Je proradné tvrdit, že člověk vyšší svým stavem nemůže býti kárán od poddaného, který jej mravně převyšuje. Může tedy v daném případě právem podle pravidla lásky kárat syn otce, dcera matku, podřízený představeného a žák učitele. Neboť kdyby mi papež nařídil pískat na píšťalku, stavět věže, šít nebo tkát šaty a nadívat jitrnice, zdali by neměl můj rozum soudit, že mi papež nařídil hloupost? Proč bych nedal v této věci přednost svému názoru před výrokem papežovým?“ (Jan Hus)

Jan Hus nebyl jediný

V souvislosti s Janem Husem je nutné zmínit ještě jednoho muže. Dne 30. května 1416 byl za své názory a podporu Jana Husa v Kostnici upálen rovněž mistr čtyř univerzit a filozof, Jeroným Pražský. Jeho a Husova smrt paradoxně ještě umocnila jejich myšlenky, a nakonec vyústila v husitské hnutí a husitskou revoluci, která ovlivnila celou střední Evropu.

„Ani Sokrates s tak dobrou a veselou myslí jedu nevypil, jak tento Jeroným oheň podstoupil.“ (Poggio Bracciolini, italský humanista)

V roce 1915 byl k pětistému výročí Husova upálení v Praze na Staroměstském náměstí odhalen jeho pomník mistra Jana Husa, jehož autorem je sochař Ladislav Šaloun, a který je národní kulturní památkou. Ačkoliv je výročí dne upálení mistra Jana Husa lidmi připomínáno prakticky již od roku 1416 a v roce 1925 se 6. červenec stal oficiálně památným dnem, jako státní svátek byl uzákoněn až v roce 1990. Na odkaz a nadčasové poselství myšlenek mistra Jana Husa, bychom určitě nikdy neměli zapomenout.