Proč slavíme 5. července svátek Cyrila a Metoděje?

Hle, přišlo k nám mnoho učitelů-křesťanů z Vlach i z Řecka učíce nás rozličně. Jenže my, Slované, jsme lid prostý a nemáme nikoho, kdo by nás učil pravdě a řádně nás poučil. Tak tedy, dobrý vladaři, pošli takového muže, který nám uspořádá všechnu pravdu.

Proč přišli?

Cyril a Metoděj toho přinesli mnohem víc než jen křesťanství. Vytvořili například novou, lidem srozumitelnou abecedu o 41 písmenec – hlaholici – a prosadili, aby byla staroslověnština povýšena na liturgickou. Stala se tak vedle hebrejštiny, řečtiny a latiny dalším posvátným bohoslužebným jazykem, což obojí značně napomohlo k zavedení gramotnosti ve střední Evropě.

Kromě toho tito svatí muži, kterým se také říkalo apoštolové, s rozumem a laskavostí sobě vlastními, v prostředí, kde byly příliš rozšířeny pověry a pohanské zvyky, a kde bez úcty k instituci manželství nezdravě bujela nevěra, oslovovali lid a ukazovali mu cestu k vzájemné úctě a k Bohu. Tehdejší společnost de facto kultivovali a položili tak základ budoucí slovanské kulturnosti.

Co tomu předcházelo?

Cyril se ve skutečnosti jmenoval Konstantin a Metoděj zase Michal. Jména si změnili až po vstupu do církevního řádu. Byli syny bohatého soluňského patricije a jejich matka byla zřejmě Slovanka. Konstantin byl nejmladší ze sedmi sourozenců. Jako mimořádně jazykově nadaný se naučil řecky, latinsky, hebrejsky, slovansky, staroturecky, arabsky a gotsky, vystudoval teologii, filozofii a literaturu a stal se profesorem křesťanské filosofie. Mimořádného vzdělání se však dostalo oběma, Michal byl vynikající právník, a jeden jako druhý byli také zkušenými diplomaty. Konstantin se však nakonec, stejně jako Michal, který nejprve po vzoru svého otce pracoval ve státní správě, rozhodl pro duchovní stav.

Oba bratři také vytvořili první staroslověnsky psaný právní text určený civilnímu obyvatelstvu, Zákon sudnyj lidem, a přeložili do staroslovanštiny některé části Písma svatého. Konstantin sám sepsal veršovanou předmluvu k staroslověnskému překladu evangelií, Proglas.

Co následovalo?

Po ukončení moravské a dalších misí, se Konstantin na Moravu už nevrátil. Vstoupil do kláštera a 14. února 869 v Římě ve svých dvaačtyřiceti letech zemřel. Metoděj se v roce 868 stal arcibiskupem a přesto, že byl v roce 870 3 roky vězněn bavorskými kněžími, se na Moravu vrátil ještě několikrát. Tam také 6. dubna 885 zemřel.

Proč si toto datum pamatovat?

Je nezpochybnitelné, že příchod věrozvěstů, vzdělaných a osvícených bratrů Cyrila a Metoděje do našich zemí, má obrovský historický význam. Vždyť to díky nim máme svou vlastní řeč, kulturu a tradice! A jejich učení a písmo se dokonce stále na některých jazykově zaměřených vysokých školách učí. Ať už se tedy Cyril či Metoděj jmenujete nebo ne, pěkně jejich svátek oslavte – oni si to zaslouží.

Zajímavosti

• Cyril a Metoděj byli až do poloviny 19. století nazýváni ryze česky. Cyrilovi říkali Crha a Metoději, díky chybnému překladu řeckého jména Methodios, Strachota.
• Podle pravoslavného kalendáře dorazila výprava na Moravu na jaře 11. května, podle dnešního kalendáře 24. května roku 863. Datum 5. července nemá se životem svatých Cyrila a Metoděje žádnou souvislost. Dříve ve svátek slavil 9. března, ale lidem toto datum nevyhovovalo. Až se vzestupem husitství a kvůli uctívání památky upálení Jana Husa o den později, byl svátek posunut na tento den, „kdy už skončily senoseče, a ještě nezačaly žně“.
• Jméno obou bratrů nese kostel svatých Cyrila a Metoděje v Praze na Karlínském náměstí, patřící mezi největší církevní stavby 19. století v Čechách a nejvýznamější architektonické památky novorománského slohu. Známý je také, z 2. světové války, po operaci Anthropoid, neblaze proslulý kostel svatých Cyrila a Metoděje v Resslově ulici.
• Symbolem cyrilometodějské tradice je bazilika Nanebevzetí Panny Marie a svatého Cyrila a Metoděje na Velehradě. Každý rok se zde sjíždí na tisíce věřících z celé republiky, aby se zúčastnili oslav na počest slovanských věrozvěstů, které bývají zakončené mší.