Letní novinky: válečné romány

Osvobození

Pseudonym Imogen Kealey skrývá autorské duo Darby Kealey (scenárista a producent) a Imogen Roberstonová (oceňovaná britská spisovatelka historických románů). Společnými silami napsali knihu Osvobození, aby vdechli život příběhu Nancy Wakeové. Podle tohoto románu vzniká celovečerní film s Anne Hathaway v hlavní roli.

Nancy Wake (známá také jako Nancy Fiocca), hlavní protagonistka knihy, skutečně existovala. Byla vůdčí představitelkou francouzského odboje, dosáhla hodnosti „Kapitán“ a později se připojila k SOE (Special Operations Executive) během druhé světové války a stala se jednou z nejodvážnějších žen minulého století. Kniha Osvobození je inspirována právě Nancyiným životem.

Během nacistické okupace nedokázala stát Nancy stranou a stala se trnem v oku německých sil. Musela dokonce uprchnout do Anglie, zatímco jejího muže Henriho zadrželo gestapo. Ale ani tehdy se Nancy nevzdala a po tvrdém výcviku se vrátila do esesáky a gestapáky zaplavené Francie, aby pomohla osvobodit svůj domov i milovaného muže.

Zaslechla cvaknutí závěru pušky, vyjeknutí a zvuk nohou běžících k její skrýši. Ten idiot se pokouší o útěk. Výstřel se ozvěnou mnohokrát odrazil od okolních zdí. Dobře slyšela zachroptění, když kulka našla svůj cíl. Otočila se právě včas, aby zhlédla jeho tělo padnout uprostřed silnice kolmo ke vchodu do Nancyina úkrytu.

Musíme být statečné

Frances Liardet je překladatelka arabské literatury. Studovala kreativní psaní a přeložila mnoho knih včetně titulu, který získal Nobelovu cenu. Její první román, The Gam, byl vybrán jako jeden z vítězů Betty Trask Award v roce 1994. Musíme být statečné je její druhá novela.

Příběh se odehrává na pozadí druhé světové války a pak se rozvíjí dál přes celé dvacáté století. Čtenáře dostane až za hranice prostoru, za hranice času a za hranice samotného života. Příběh začíná v prosinci 1940, kdy Southampton bombardují německé bomby. Ve vesičce Upton nachází Ellen Parrová v zadní části autobusu spící děvčátko. Zdá se, že dívka na světě sama, a tak se jí Ellen, přestože děti nikdy nechtěla, láskyplně ujme.

Spala tvrdě na zadním sedadle autobusu. Schoulená do klubíčka, palec v puse. Mohlo jí být tak čtyři pět let. Otočila jsem se. Poslední cestující už prošli uličkou kolem mě a šourali se ke dveřím. „Čí je to dítě?“ zavolala jsem. Nikdo se neohlédl. Možná je to bombardování připravilo o sluch. Nebo to jednoduše nechtěli slyšet.

Počkej na mě v Paříži

Kristin Harmel v minulosti působila v médiích včetně magazínu People. Její knihy byly přeloženy do mnoha jazyků a prodávají se po celém světě. Knihy Počkej na mě v Paříži a Vinařova žena zaznamenaly největší úspěch.

Američanka Ruby se roku 1939 přestěhovala za manželem do Francie. Tehdy ještě netušila, že na ni čekají nejen zlé časy, ale i skutečná láska. Po smrti jejího manžela se na prahu jejích dveří nečekaně zjeví sestřelený pilot Thomas, který bez cizí pomoci zcela jistě zemře. Ve stejném domě bydlí i židovská rodina Dacherových, jejíž dcera Charlotte je pro Ruby jedinou spřízněnou duší. Společně sní o životě podle vlastních představ. Nejdříve ale musí skončit druhá světová válka…

„My neděláme chyby, madame,“ odsekl policista úsečně. Světlovlasý Němec za jeho zády obrátil oči v sloup a druhý z francouzských policistů si odkašlal.
„To určitě ne,“ řekla Ruby rychle. „Chtěla jsem jenom říct, že o něm možná někdo podal chybné informace.“ Zamrkala očima. „Nemůžu věřit, že by můj manžel dělal něco protizákonného.“

Vězňova žena

Maggie Brookes pracovala jako reportérka a producentka historických dokumentů pro BBC. Skutečný příběh o lásce mezi britských válečným zajatcem a dívkou z moravského venkovy ji natolik uchvátil, že se rozhodla vydat do České republiky a Polska a román zpracovat. Absolvovala 700kilometrovou trasu, kterou musely její postavy přetrpět, pořídila stovky snímků a výsledek své práce konzultovala s českými a polskými historiky. A tak vznikl román Vězňova žena.

Poté, co na statek, kde žije Izzy se svou rodinou, přijde vypomáhat skupina britských válečných zajatců, se zamiluje do jednoho z nich – Billa. Události naberou rychlý spád a tihle dva se do sebe zamilují, tajně se vezmou a vydají se na útěk. Izzy je přestrojena za muže a působí tak věrohodně, že když je dopadnou nacisté, skončí společně s jejím milým ve vojenském zajateckém táboře. Pokud ale Němci přijdou na to, že je Izzy žena, okamžitě ji zastřelí.

Pět let už v Evropě zuřila válka jako mohutné tornádo, rozdělovala rodiny, miliony lidí navždycky odtrhla od jejich blízkých. Ale občas, tu a tam, je naopak sblížila. Jako mě a Billa. Českou holku ze statku přivedla do cesty londýnskému klukovi, kterého by jinak nikdy nepotkala. A my se po sobě natáhli, chytili se a pevně se přidrželi jeden druhého.