Kráska na věčnosti: Čekáte romantasy? Dostanete mnohem víc! | RECENZE

Kniha mě vtáhla do děje a nepustila. Budování posmrtného světa bylo skvělé, hlavní hrdinka je osvěžující a je to typ „co na srdci, to na jazyku“. Nejvíc mě ale dostala romantická linka, která se pomalu buduje už od začátku. Příběh mě zahřál na duši. A teď vám povím proč.

Jako kdyby mu četla myšlenky, vzhlédla. Šum hlasů a nohou náhle utichl. 
Tváře měla postříkané krví – ne svou vlastní –, když o něj zavadila pohledem nádherných oříškových očí a pak na něho upřela plnou pozornost. 
Byla to královna válečnice.
A dívala se přímo na něho.

Téměř celý příběh se odehrává v posmrtném životě Lily, hlavní hrdinky, která v každém svém životě zemřela předčasně. Dostává se k bráně věčnosti a zjišťuje, že i po smrti duše dál žijí. Že smrtí to vlastně nekončí a že možná dostává druhou šanci na „život“. Vytvořit něco, co za svého života nestihla.

Setkává se s různými bytostmi – od jiných duší přes obyvatele pekla a dalších částí univerza až po bohy a bohyně, jako je Persefona. Posmrtný život je univerzální; každý si tu najde svou cestu, ať už je věřící, či ne. Můžete se podívat do různých náboženství a kultur. V tomhle je svět, který autorka vytvořila, poměrně detailní. Lily je přitahována branami pekla a předpeklím, kde zjišťuje, že může být navíc i užitečná. Že démoni jsou vlastně velcí medvídci a peklo je tak trochu nepochopené. Najde si mezi nimi svou novou rodinu a užívá si tuhle jízdu. Mezi démony se spřátelí především s Belethem (Belem). Je jejím spřízněným démonem a Lily se snaží mu úplně nepropadnout.

Kráska na věčnosti

Kráska na věčnosti patří k mé pohodové četbě. Když chcete prostě něco, co uspokojí duši a zahřeje srdce, a přitom nabídne něco zajímavého a nového v podobě paranormálního prostředí. Nečekejte akci ani politikaření. Je to kniha, kterou otevřete a prostě čtete – nemusíte u toho složitě přemýšlet, ale rádi se k příběhu vrátíte ještě několikrát. Určitě patří k mým re-read knihám. Nečetla jsem ji naposledy.

„Kulatý dveře? Jako v Pánovi prstenů?“ Bel se rozsvítil jako lucernička. „Nejenže žiješ doslova ve fantazijní zemi, ale máš i hobití dveře? Vyprávěj, přeháněj! Je na nich Gandalfovo znamení? Jsou zelený? Máš vůbec ráda zelenou?“

Nejenže v knize čtenář najde popkulturní narážky, ale také vtipné dialogy a lehce sarkastický humor. Lily si s sebou do smrti nese zátěž v podobě výčitek a psychické bolesti. Skrze celý příběh se ale postupně uzdravuje a nachází nový cíl, což je prostě krásná myšlenka.

Beleth se narodil v pekle – je to démon, ale i jeho život může jednou skončit. Má své chyby i slabé chvíle. Navenek musí být drsným generálem, ale ve skutečnosti je to medvídek s velkým srdcem.

Kniha má přes šest set stránek, a přesto mi čtení uteklo neskutečně rychle. Dotkla se mě na emocionální úrovni. Smyslem příběhu je bezpochyby uzdravení duše – a toho jsme tu svědky. Knihu jsem si zamilovala a určitě si ji ještě několikrát přečtu.