Její duše napospas – Hříšné čtení plné pekelného ohně a obscénních pasáží | RECENZE

Na návratu někam, kam jsem od dětství nevkročila, bylo něco magického. Moje rané vzpomínky mi připadaly mlhavé jako horečnatý sen. Byl to úplně jiný svět, než na jaký jsem si zvykla v Oceanside. V pubertě jsem kouřila jointy a popíjela na pláži mexické pivo, ale v dětství? Můj svět tvořily tyhle temně zelené, zdánlivě nekonečné lesy plné víl a jednorožců. Mozek malého dítěte překypoval takovou fantazií, že si můj táta myslel, že se mi v obyčejném světě nikdy nepodaří existovat. Měl pravdu.

První seznámení s Rae nás zavede do malého důlního městečka v horách, kde každý zná každého a rodinné linie sahají hluboko do historie. Rae se tam vrací, aby dokončila poslední ročník školy. Hned první zastávka v knihkupectví však v jejím životě spustí nepředvídatelný řetězec událostí. Netuší, že grimoár, který našla je dost starý a děsivý na to, aby se jí z něj ježily chlupy na zátylku. Ani, že se omylem zaplete do věci místního kultu, který se snaží vyvolat prastarého boha a vězní démona Leona. Rae se pohybuje na hranici dobra a zla a překročení hranice ještě nikdy nevypadalo tak svůdně a zvráceně zároveň. Rozhodně nečekala, že se zlo bude skrývat pod tetováním, posměšnými úšklebky a blonďákem s podmanivýma očima, co chce slupnout její duši jako malinu.

Její duše napospas

Rae je gotička se zálibou v nadpřirozenu. A kdo jiný by mohl upoutat démona? Dívka má černé vlasy, velké brýle, černou rtěnku, pěkně prořízlou pusu a pro strach uděláno. Možná se v dětství kamarádila s duchem a nadpřirozenu se věnuje, ale nikdy se s ničím opravdickým nesetkala. Takže setkání s velmi reálným démonem a nestvůrami, které na ni číhají v lese a smrdí jako rozkládající se maso, nejdříve považuje za výplod fantazie. Velice rychle si však uvědomí svou chybu, především když jí půjde o život.

Leon je docela sympaťák hned od začátku, jeho humor i v těch temných chvilkách a trochu nechutných úkolech všechno trochu zlehčuje. Je vzteklý a sarkastický. Zároveň je chvílemi docela roztomilý a jindy zase smrtící. A v honbě za svou novou obsesí je ochoten se postavit komukoli.

„Zlomím tě každým myslitelným způsobem.” Zasmál se, jako by v něm ta představa zažehla nějakou divokou energii, kterou nebylo možné ovládnout. „Budeš křičet, že chceš víc bolesti. Budeš plakat, abych tě zničil.” Bála jsem se – samozřejmě že jsem se bála. Vždycky jsem se hnala za strachem, toužila jsem ho zažít po svém, přesně tak, jak jsem chtěla. Ve strachu jsem nacházela touhu. Ve strachu žily všechny živočišné pocity, které mi neodbytně připomínaly, že jsem naživu a bojuju a cítím.”

Kapitoly jsou rozděleny z pohledu Rae a Leona a styl psaní autorky mi velice seděl. Líbilo se mi její líčení prostředí a přirovnání. Zároveň je to místy i vtipné.

Nezapomínejme však na to, že část knižního obsahu zabírají velmi explicitní sexuální scény s až obscénním podtextem. Je to hříšné, pekelné a místy i dost „na hlavu“. Přesně takový démonický sex nám představuje autorka téhle série, Harley Laroux.

Jejími díly jsou zvrácené temné romance s hororovými prvky. Autorka ve svých knihách píše o bisexuálních postavách a jejich touhách docela syrově, bez pravidel a zábran.

V knize Její duše napospas najdeme drama, napětí, maloměstské prostředí plné monster, démonů, čarodějnic a prastarých božstev. Ale také nezdravou dávku obsese. Až na pár výrazů, které mi nesedly, mě ve čtení nic nebrzdilo ani neodrazovalo, a jak jsem psala na začátku, přečetla jsem knihu rychle – až se po ní zaprášilo.

Leon je taková anomálie, kterou prostě budete milovat. Kniha má navíc krásnou ořízku v mých oblíbených barvách a obálka ladí s původní. Jestliže máte pro strach uděláno a chcete si čtení trochu okořenit démonickým sexem, tohle je ta správná kniha.