Epizody 2084 – orwellovská povídková divočina, která odhaluje temné stránky pokroku | RECENZE

Budoucnost je naše

Byla to sbírka, která měla špatné předpoklady. 20 povídek na méně než 250 stranách? To je pro mě opravdu špatná matematika. Nicméně jsem se uchýlil k risku, protože dystopii já zkrátka nejsem schopen odolat, stejně jako indické kuchyni. Jako jeden z mnoha fanoušků románu 1984 jsem se pustil do jeho „nástupce“ a doufal, že na konci nebudu v nikterak silné depresi. 1984 má totiž jeden z nejdepresivnějších konců, na který jsem kdy narazil.

Co vás tedy čeká a nemine. Je toho opravdu hodně, ale všechno má společný jmenovatel – sociálně společenské otázky dneška. Éterem (Západu) plynou věci, které budí silné vášně a diskuze, a Hénikova sbírka mnoho z nich reflektuje. Jak si poradí Německo s Islámem? Zneklidňující otázky pro lidi dneška, ale co teprve pro budoucí generace. Kam se bude posouvat knižní cenzura, když už dnes se mluví o přepisování mnoha titulů? Tohle nemůže dopadnout dobře, že? Nebo co taková láska? Bude v budoucnu vůbec potřeba? Budeme moci žít plnohodnotné životy, bez toho aniž bychom museli vytáhnout paty z domovů?

Dovolujeme si vás upozornit, že z důvodů vaší bezpečnosti a zkvalitňování našich služeb bude váš koitus po celou dobu nahráván. Přejeme vám příjemné milování...

Epizody 2084

Co se má stát, ať se stane

Původně špatné předpoklady vzaly za své. Povídek je sice mraky, ale sbírka má koncept, takže ve výsledku působí extrémně vyrovnaně a je nositelkou myšlenky, stejně jako kdysi hudební alba. To vede k tomu, že nedochází ke kvalitativním výkyvům, jako se to stává v drtivé většině povídkových sbírek, či analogií. Vau! Tenhle pocit jsem naposledy zažil u sbírky Joea Hilla, která ale čítala jen čtyři povídkové kusy. Na druhou stranu zase nemůžu říct, že jsem narazil čelem do literárního nebe. Ovšem i tak je výsledek vysoce nad průměrem. Ještě jednou: Vau!

Kniha je tak vyrovnaná, že nemůžu vyzdvihnout nejpovedenější povídky. Autor rozpracovává spousty otázek, se kterými se setkáváme velmi často, a proto mě to bavilo číst. Když totiž pominu Pavlovy literární kvality psavce, nemůžu si nepřiznat, že mě zajímá jak se společnost popere se svymi problémy, které se mi dnes můžou zdát banální, zatímco zítra třeba kompletně rozloží civilizaci. Dobře si počíst a ještě se u toho zamyslet? Sem s tím! Nehledě na to, že spousta z těch povídkových štěků by se dalo rozpracovat do plnotučných románů. Pokud tedy slintáte po dystopických scénářích, podobně jako já, pak pozorně pátrejte po knize se žárovkou na obálce.