Maminkám: Čtivo pro nejmenší knihomoly (0-6 měsíců)

Obrázky pro miminko byly jasnou volbou úplně prvního „čtení“. Je to černobílé, tzv. kontrastní, leporelo. A proč jen černá a bílá? V prvním měsíci života mají miminka rozmazané vidění, rozeznávají zejména linie a jednoduché tvary, světlo a stíny. Kombinace černé a bílé jejich pozornost právě proto upoutá, musíte ovšem obrázky přikládat dostatečně blízko, miminka zpočátku dokáží zaostřit maximálně vzdálenost 30 centimetrů. Také nesmíte čekat, že se miminko bude knížce věnovat hodiny. Pan Funík během šestinedělí vydržel většinou tak tři obrázky, takže maximálně asi 2 minuty. Ve třech měsících zvládá už mnohem víc, záleží na míře únavy.

Obrázky pro miminko mě také zaujaly tím, že odpovídají zásadám Montessori pedagogiky, i když to o sobě nikde nehlásí. Na jednotlivých stránkách jsou totiž zobrazeny předměty denní potřeby a zvířátka (siluety) v reálných proporcích. 

Ze stejné série leporel jsem vybrala i Pohledem miminka (od 3 měsíců) a Miminko pozoruje (od 4 měsíců). V první z nich se objevuje další kontrastní barva, a to červená, v dalším už jsou všechny základní barvy. Zhruba kolem 3. až 4. měsíce začínají miminka vidět barvy (nejdříve červenou a teplé barvy, poté odstíny zelené, a nakonec studenou modrou). Některá miminka vidí barvy dřív a jiná později, pana Funíka třeba už zajímají obrázky ve všech těchto knížečkách.

Díky tomu, že se jedná o leporela, můžete knížky i jen tak postavit miminku na dohled do postýlky (třeba když si potřebujete odskočit), na podložce na jednu ze stran, kam chcete, aby se miminko otočilo. Můžete pomocí knížek trénovat fixování pohledu a otáčení hlavičky ze strany na stranu, nebo je využít jako lákadlo pozornosti při ležení na bříšku.

Velké míře pozornosti se u nás dostává také Montessori boxu: Objevujeme zvířata. Už sama krabička poutá pozornost miminka, její obsah je ovšem ještě zajímavější. V boxu najdete různé kartičky (z pevného kartonu) se zvířátky, některé jsou vylamovací, jiné se dají postavit na stojánek, všechny jsou černobílé s červenými prvky. My zatím nejvíc využili karty se zvířátky, které se dají postavit (zase při hraní na podložce) a karty s většími vylamovacími zvířátky na pozorování, a dokonce i do kočárku nebo pro čas na bříšku. Box ovšem obsahuje i návod na využití kartiček a ostatních materiálů dalšími způsoby a vydrží nám tak hodně dlouho. Na dalších kartičkách může miminko prstem opisovat cestičku, může třídit zvířátka (mláďata k dospělým apod.)

Asi nikoho nepřekvapí, že díky Montessori boxu mě nadchla série Montessori pro miminka, která v sobě skrývá množství leporel. Doma už máme leporelo V lese, na cestě k nám jsou teď knížky Oblékání a Doma, které opět poslouží nyní jako obrázky k pozorování a v pozdějším věku i k učení názvů předmětů. Do této série jsem se prostě zamilovala, doporučuji ji kamarádkám a vám mohu také. Plánuji z ní také pořizovat nějaké knížky k Vánocům, ale k tomu se dostaneme v budoucím povídání o knížkách od půl roku výš.

Hodně oblíbenou knihou pana Funíka je také látková šustící knížka Kuk miminko! Má jen pár stránek se zvířátky či jinými tvary, vydává zvuk a pro miminko je dobře uchopitelná tím, že se dá zmačkat. V poloze na bříšku je to synkova nejoblíbenější hračka teď, když už se natahuje rukama po předmětech. Hodně podobná je i knížka Ahoj miminko!, o jejímž pořízení přemýšlím. 

Závěrem bych ráda dodala, že dobrý nápad je také miminku číst. Hlas rodiče, většinou maminky, je pro miminko uklidňující. Výhodou je, že co budete číst nahlas, je vlastně celkem jedno. Mohou to být pohádky, ale také knihy, které si chcete přečíst vy samotní. Miminko zatím nevnímá obsah, ale zvuk vašeho hlasu. Já zvolila kombinaci těchto dvou, a když nečtu vlastní knížky, nostalgicky vzpomínám u Povídání o pejskovi a kočičce nebo se sama tak trochu vzdělávám u meteorologických pohádek O nebi a zemi.