Josef Čapek

Josef Čapek*Hronov, 1887

Josef Čapek byl slavný český meziválečný básník, malíř, grafik, ilustrátor a starší bratr spisovatele Karla Čapka. Je znám především svou esejistikou a knižní tvorbou pro děti, kromě toho byl také literárním teoretikem, žurnalistou a kritikem. Všichni jsme vyrůstali s jeho Povídáním o pejskovi a kočičce (1929), naprostou (gastronomickou) klasikou pro nejmenší.

Více informací

Narodil se v Hronově. Dětství prožil v Malých Svatoňovicích a v Úpici. Otec Antonín byl lékařem, matka Božena sbírala literární folklor. Jeho sourozenci Karel i Helena byli oba spisovatelé, a právě s Karlem Josef rozsáhlé společné dílo.

Josef Čapek vystudoval německou tkalcovskou školu ve Vrchlabí. Roku 1904 odešel do Prahy, kam se posléze přestěhovala celá jeho rodina. V letech 1904-1910 studoval malbu a kresbu na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Již za studií přišel do kontaktu s literárními kruhy a v letech 1910-1911 navštívil dokonce proslulou Paříž.

Kniha života je plná vykřičníků i otazníků.

 Po návratu do Čech krátce působil jako redaktor v Uměleckém měsíčníku. Byl spoluzakladatelem Skupiny výtvarných umělců. Následně vstoupil do spolku Mánes a podílel se na tvorbě jeho časopisu Volné směry. S účastníky se později rozešel a působil v uskupení Tvrdošíjní.

Jako jevištní výtvarník spolupracoval s Národním divadlem v Praze, Státním divadlem v Brně i Městským divadlem na Vinohradech.

Graficky doprovázel například katolického vydavatele Josefa Floriana, básníky Bohuslava Reynka, S. K. Neumanna a samozřejmě také svého bratra. Karel na počátku 20. let přebásnil nemalou část francouzské poezie nové doby včetně legendárního Pásma od Guillauma Apollinaira, a právě Pásmo ozdobil Josef Čapek svými linoryty. Navrhl obálky pro Karlovy nejúspěšnější hry 20. let Loupežník a R.U.R. a také vtipně ilustroval jeho bibli pro všechny zahrádkáře, titul Zahradníkův rok (1929). Graficky doplnil rovněž práce své sestry Heleny, například její vyprávění Malé děvče (1920).

Dějiny nejsou jen dějinami pokroku, velkých činů a velkých lidí, ale i lidské hlouposti.

 Byl to právě Josef, kdo vynalezl klíčový výraz „robot“, dnes hojně používaný ve světě moderních technologií, a tehdy tak potřebný pro Karlovo utopické drama R.U.R.

Společně s bratrem Karlem a S. K. Neumannem vytvořili Almanach na rok 1914. V období mezi světovými válkami se věnoval kromě knižní grafiky také žurnalistice a literární tvorbě. Přispíval do Národních listů, Lidových novin, Přítomnosti, Světozoru i Lumíru. Vytvářel také karikatury.

Almanachem roku 1914 ovšem spolupráce obou literárních bratří zdaleka nekončí. Společně vytvářeli krátké prózy, které odrážely vývoj obou na základě měnících se vlivů – secese, novoklasicismu i kubismu. Jedná se o sbírky povídek Zářivé hlubiny (1916), inspirované tragickým osudem Titaniku, a Krakonošova zahrada (1918). Následovaly jejich proslulé meziválečné hry Adam stvořitel (1926) a mistrná alegorie na lidské nectnosti, která je inscenována dodnes, drama Ze života hmyzu (1921).

Ale také samostatný oddíl Josefovy tvorby má hodně co nabídnout. Kromě literatury pro děti stvořil vynikající sbírky povídek jako Lelio (1917), Pro delfína (1923) nebo Stín kapradiny (1930).

Značnou část jeho díla tvoří eseje a fejetony o umění; jmenujme například meditativní soubor úvah Kulhavý poutník (1936), aforismy 30. let s názvem Psáno do mraků (1947) či sympatický, poetisticky laděný soubor Nejskromnější umění (1920).

Jsem maximalistou, kterému i málo stačí.

 Kvůli svému aktivnímu boji proti fašismu byl již 1. září 1939 zatčen a vězněn v koncentračních táborech. Právě tam vznikla jeho patrně nejsilnější sbírka vydaná pod názvem Básně z koncentračního tábora.

Zemřel ve věku 58 let na sklonku 2. světové války, v dubnu 1945 v saském Bergen-Belsenu. Symbolický hrob má umístěn na hřbitově v pražském Vyšehradě.

Sdílet 0

Seřadit:

Seřadit:

Typ produktu

Dostupnost

Stav

Hodnocení

Vazba

Knihy autora

Seřadit:

Typ produktu

Dostupnost

Stav

Hodnocení

Vazba