Po Vraní dívce trilogie pokračuje díly Hladový oheň (2011) a Pýthiiny rady (2012). Victorie Bergmanová je pozoruhodná dívka s mnoha tajemstvími. Dalo by se říci, že má totiž několik tváří. Jde o hluboký pohled do lidského nitra ve všech jeho vrstvách. Autoři zkoumají, nakolik člověka poznamenají stíny minulosti, jaké utrpení se dá ještě unést a jak se z lidské bytosti stává netvor. Nejen s rozvratem osobnosti se v příběhu potýká silné ženské duo terapeutka Sofie a kriminalistka Jeanette.
Tato série jen pro silné povahy se nemilosrdně pouští do všech kontroverzních skupin, ať už jde o náboženskou sektu, spolek pedofilů nebo nacisty. Obsáhne týrání, rituální vraždy i hledání svého pravého já. Švédská akademie autorů krimi jim udělila roku 2012 zvláštní cenu za „hypnoticky fascinující psychoanalýzu formou krimi románu“. Sami autoři prý tvrdí, že skutečná realita, ze které čerpají, je daleko horší. Údajně zvolili velmi závažné téma násilí na dětech právě proto, aby „zbořili mýtus mírumilovného Švédska“.
Oba autoři se věnovali hudbě a znají se už přes 20 let. Håkan má se svou partnerkou Ninou syna Anteho. Jerker vystřídal řadu jiných zaměstnání, nyní žije s přítelkyní Sárou ve Stockholmu. Od hudby si dali pauzu, neboť členové kapely se věnují svým rodinám s malými dětmi. Každý z dvojice píše samostatně a následně své texty kombinují. Mezi jejich oblíbené autory patří například John Steinbeck nebo Kurt Vonnegut.
Nejnověji vyslali do světa další sérii se zdánlivě neškodným názvem Melancholie. Ta zahrnuje tituly Skleněná těla (česky 2016) a Dům panenek (2021). Milovníci mrazivého severského krimi budou potěšeni. Lidské nitro se ukázalo pro dvojici autorů bezednou inspirací, tentokrát se zaměří na odvrácenou tvář lidství.
V románu Skleněná těla Švédsko postihla vlna sebevražd mladých lidí, u kterých se našla kazeta s hudbou 80. let. Detektiv odhalí, že patřily jedné ženě, a záhy nato začínají umírat vlivné osobnosti… Jde o napínavý příběh hudby, touhy a nenávisti – kam až je člověk schopen zajít ve jménu umění. Dům panenek zobrazuje neméně kruté a nelidské prostředí erotického průmyslu a obchodu s lidmi.
