Jaroslav Seifert

Dílo básníka, spisovatele, novináře, překladatele a jediného českého držitele Nobelovy ceny za literaturu Jaroslava Seiferta patří bez nadsázky k našim národním klenotům. S básnickými sbírkami Jaroslava Seiferta Šel malíř chudě do světa, Město v slzách, Píseň o Viktorce, Maminka, Samá láska, Chlapec a hvězdy – a to je jen malá část – se jistě setkal v životě aspoň jednou už každý. 

Život už mě dávno naučil, že hudba a poezie jsou na světě to nejkrásnější, co nám život může dát. Kromě lásky ovšem.

Jaroslav Seifert se narodil roku 1901 v Praze. V dětství a mládí často pobýval u svých prarodičů v Kralupech nad Vltavou, kde v něm také jeho dědeček, kulturní pracovník a zakladatel zdejší knihovny Antonín Boruta, probudil lásku k poezii, které se pak věnoval až do konce svého života. Jaroslav Seifert stál na počátku poetismu a patřil k nejplodnějším českým básníkům. Jeho lyrické básně se zapsaly do srdcí mnoha čtenářů a byly vysoce oceňovány i odbornou kritikou. Vzhledem k tomu, že se Jaroslav Seifert nikdy netajil svými postoji, několik let nesměl v tehdejším Československu bohužel publikovat. Jeho básně tak po tu dobu vycházely pouze v samizdatu.  

Více informací

Být básníkem! Jako jím byli autoři veršů z vějíře. A ruce mé se pokusily nesměle sáhnout po lyře. Přede mnou letěl papír bílý, arch za dva halíře.

Jaroslav Seifert vydal svou první básnickou sbírku Město v slzách roku 1921 a o dva roky později druhou – Samá láska. V té době byl považován za hlavního představitele československé umělecké avantgardy. Podílel se také na vzniku Uměleckého, levicově orientovaného svazu výtvarníků a literátů Devětsil. Pracoval jako redaktor mnoha novin a časopisů, avšak v roce 1949 této práce zanechal a věnoval se již pouze literatuře. V letech 1936, 1955 a 1968 byl ohodnocen významnými státními cenami a v roce 1967 byl jmenován národním umělcem. V letech 1968–1970 byl předsedou Československého svazu spisovatelů a v roce 1976 mezi prvními podepsal Chartu 77. V roce 1984 se za „poezii, která svěží smyslovostí a mimořádnou vynalézavostí podává osvobozující obraz lidské nezdolnosti a mnohotvárnosti“ stal historicky jediným českým nositelem Nobelovy ceny za literaturu.

Ženy jsou běloučký cukr v hořkém kafi života.

Jaroslav Seifert byl ženatý s Marií Ulrichovou a měli spolu dvě děti – dceru Janu a syna Jaroslava. Zemřel 10. ledna 1986 v Praze a pohřben je na hřbitově v Kralupech nad Vltavou. Málokdo možná ví, že po Jaroslavu Seifertovi byla také pojmenována planetka s číslem 4369.

Sdílet 0

Zpět Smazat filtr

Seřadit:

Co hledáte?

    • Zajímá vás

    • + Ukázat více
    • – Ukázat méně

    Stav

    Dostupnost

    Vazba

    Formát audioknihy

    Míra poškození

    • Nakladatelé

    • + Ukázat více
    • – Ukázat méně

    • Interpreti

    • + Ukázat více
    • – Ukázat méně

    • Jazyk

    Hodnocení

    Zrušit všechny filtry

    Knihy autora

    Zpět Smazat filtr

    Seřadit:

    Co hledáte?

    • Zajímá vás

    • + Ukázat více
    • – Ukázat méně

    Stav

    Dostupnost

    Vazba

    Formát audioknihy

    Míra poškození

    • Nakladatelé

    • + Ukázat více
    • – Ukázat méně

    • Interpreti

    • + Ukázat více
    • – Ukázat méně

    • Jazyk

    Hodnocení

    Zrušit všechny filtry