Václav Cílek je český geolog a klimatolog, ale především spisovatel a pedagog. Píše výhradně eseje a (populárně) naučné texty, v žánru encyklopedie je jako doma. Mezi jeho pracemi vynikají rané tituly jako Krajiny vnitřní a vnější (2002) nebo Makom: kniha míst (2004). Právě za ně získal mnohá ocenění – například Cenu Toma Stopparda v oblasti esejistiky.
Mezi lety 1980-1994 pracoval v Hornickém a poté Geologickém ústavu Akademie věd ČR, několik let byl dokonce jeho ředitelem, ale pak se funkce vzdal a zaměřil se zase více na vědeckou činnost. Publikoval v řadě časopisů – například Vesmír či Respekt. Spolupracoval s Českou televizí jako průvodce v pořadech Řeka v proudu času, Podzemní Čechy aj.
Zabývá se hlavně změnami české krajiny, vztahem příroda/civilizace a popularizací vědy, za což byl odměněn roku 2007 Cenou ministra životního prostředí. Ovšem rozhled má mnohem širší, jeho práce přesahují i do oblasti umění a hudby, filosofie, politologie či náboženství. Překládá texty zenové či taoistické. Z novějších titulů vřele doporučujeme Krajiny domova (2013), Labyrinty světa (2014), Kameny a hvězdy (2014) či Podzemní Praha (2015).
Žije v Praze a má dvě dcery – mladší z nich je skladatelka Eliška Cílková.
