Recenze na knihu
Temné variace Oldřich Suchý

13 temných variací k poctě hororvých autorů od Oldřicha Suchého. Olda si umí hrát s dobou a jazykem do ní zasazeným. S textem to opravdu umí. Už z předchozích Legend jsem věděl, že tady nešlápnu vedle. A to se jen potvrdilo. V 13 Kingovsky propojených povídkách dokáže čtenáře zaujmout, vystrašit, překvapit (sakra překvapit ) a zmást. Kniha je s obsahem i obalem super čtení pro každého fanouška temnoty. Z pocitů, které jsem během čtení měl bych povídky seřadil takto: Edward přichází Tři v jedné Nevěstinka Nesmrtelný Kráska z první řady Hon na lišku Neznalost literatury neomlouvá Pronásledovaný Černá kniha Kdo pozdě chodí Pasažér do města D Podobizna Ošklivý a zlý

Kniha plná povídek, které jsou poctou klasikům hororového žánru. Ať už máte mistry strašidelné literatury načteny nebo ne, tuhle knížku si rozhodně přečtěte. Je strašidelná, ale bát se budete jenom trošku. Najdete tu, kým a jakým příběhem se Olda inspiroval, ale přitom je to originální. Každá povídka je jiná, a přitom k sobě tolik pasují. A co mě hlavně bavilo a co jsem si neskutečně užívala, je jazyk, jaký Olda používá, protože kniha je skvostně napsaná. Jsou to příběhy plné literární inspirace a věřím, že si je užije každý knihomol. A jelikož je v jedné povídce členkou čtenářského klubu Eva (kdo mě zná, tak ví), knížka získává další plusové body :-D Moc mě bavilo, jak nás autor celou dobu provází knihou, před každou povídkou nám lehce naznačí, co nás čeká, až jsem měla místy pocit, že vlastně jen „poslouchám“, jak mi Olda své příběhy vypráví. Všechny příběhy mě pohltily, já si užívala čtení a byla jsem smutná, že už je konec. Naštěstí jsem ke knize obdržela ještě bonusové povídky a ty jsem si užila stejně, jako celou knihu. Nesmím zapomenout ani na grafickou stránku knihy, která je vymazlená do posledního detailu. Tohle je prostě kniha, kterou každý potřebuje ve své knihovničce.

Knihu jsem si vychutnávala kombinací čtení papírové knihy a poslechu audioknihy, přičemž výrazně převažoval poslech. A musím říct, že to byla skvělá volba, audiokniha je totiž namluvena famózními interprety a právě forma povídek mi v audio podobě vyhovovala možná ještě víc než klasické čtení - nechat si příběhy předčítat tady fungovalo dokonale. Autor má podle mě mimořádnou představivost a dovednost, kterou bych nazvala až "filmovou", většina povídek mi během poslechu (i četby) doslova běžela před očima jako hotový film. Atmosféra, tempo, obrazy - vše bylo velmi živé a plastické. Velkou radost mi navíc dělala i další rovina knihy, po celou dobu jsem tipovala, kterému konkrétnímu autorovi či autorce je ta která povídka věnována. A byla jsem překvapivě úspěšná, což pro mě představovalo příjemnou interaktivní přidanou hodnotu navíc. Čtení (nebo poslech) se tak změnilo i v malou hru. Po každé povídce jsem si říkala: "tak tahle je nejlepší, tu určitě zmíním v hodnocení", jenže to prostě nejde, musela bych vypsat všechny. Každá z nich má něco, čím si vás získá a celek funguje velmi vyrovnaně. Snad jen jedno malé varování na závěr: na Edwarda si dejte pozor ;-) Knihu k přečtení rozhodně doporučuji.

Naprosto úžasné povídky — temné, přesné a nečekaně úderné. Každá variace přináší jiný závan stínu, jiný typ napětí, jiný chlad, který se ti pomalu zarývá pod kůži. Je to sbírka, která neuhýbá, neodlehčuje a nesnaží se zavděčit; prostě tě vtáhne a drží, dokud nedočteš poslední řádek.

Knihu jsem poslouchala a byl to velmi výjimečný zážitek. Jak už tu kdosi psal, povídky jsou provázány slovem autora a to z nich dělá v podstatě velmi komplexní dílo. Až na povídku Hon na lišku mě vesměs bavily všechny. Po první povídce jsem se snažila dohledat, kde by mi kdo usnadnil vnímání "srovnání" s klasickými díly, ale moc jsem nedohledala.. Proto nyní vypíši, jak jsem návaznosti JÁ pochopila. Doporučuji přestat číst recenzi, pokud nechcete být ovlivněni mým názorem.. 1. Černá kniha Úplně se mi nepodařilo přijít na to, na co nebo koho povídka odkazuje, je to ovšem velmi silný motiv kolektivního strachu a vyloučení jedince z komunity.. 2. Pasažér do města D. Zde bych tak nějak odhadla odkaz na styl H.P.Lovercrafta - Stín nad Innsmouthem. Hodně mi to připomíná podivné chování obyvatel, dávné tajemství a vzhledem k tomu, že předposlední povídka ještě dále dokresluje tento děj... 3. Ošklivý a zlý Nejsem si úplně jistá. Je to zkrátka dvojí srovnání charakteru a vzhledu... možná návaznost na dílo s Frankensteinem, které odkazuje na fakt, že vzhled neodhaluje charakter.. lehounce navazuje na snahu vytvořit ideálního člověka? 4. Neznalost literatury neomlouvá Tohle je dost jasné od prvního odstavce - Drákula. Konec velmi nápaditě uzavírá celý příběh, kdy nás autor vede jedním směrem, ale ... 5. Podobizna Tohle si nejsem jistá.. asi jsem nenašla lepší podobnost než je Obraz Doriana Graye. 6. Kráska z první řady Hooodně silně evokuje Misery od Kinga. Skvělý nápad, jak ji převést do moderní doby. 7. Nevěstinka Nevím. Upřímně. Je to tak podobné tolika dílům, které znám... 8. Tři v jedné Tady bych řekla, že to měly být tři motivy v jedné povídce.. ale našla jsem jen dva konkrétní - samozřejmě Jack Rozparovač a pes Baskervillský... třetí možná spojení s nějakým assylem.. ? 9. Edward přichází No fuj! To bylo emočně hodně náročné. Nenašla jsem podobnost s jedním jediným dílem, ale velký odkaz na rozdvojenou osobnost, kterou zpracovává velké množství autorů.. 10. Hon na lišku Tohle byla jediná povídka, která mě vyloženě nebavila. Jasná předloha Ostrov doktora Moreaua, ale já ji znám spíše ze speciálního dílu Simpsonových.. 11. Pronásledovaný Nejsem si jistá, jestli to odkazuje na nějaké dílo. Minimálně na žádné, které já sama znám nebo bych o něm věděla.. Ale hodně silně mi to evokovalo styl E.A.Poa - ta temnota, děs, impozantní jazyk i styl vyprávění.. 12. Kdo pozdě chodí To je prakticky druhá část povídky o městu D. 13. Nesmrtelný Tohle je také zřejmé - Erben chodí po kraji a sbírá sbírku Kytici. A upřímně - Erben uměl hodně dobře pojmout "zločin a trest". Budu velmi ráda, pokud mi kdokoliv doplní mé chybějící znalosti, popřípadě opraví nesprávnost mé dedukce.