Recenze na produkt
Duchařské horory Jennifer McMahon

Super příběh. Čtivé, napínavé.

Na novou McMahon jsem se neskutečně těšila, od poslední knížky, Poznání, už uplynuly dlouhé dva roky. Spisovatelka nezměnila svůj styl psaní, takže se znovu dočkáme pomalého vtahování do děje, propracovaných detailů příběhu, velmi prokreslené postavy, kterým tak rozumíte a chápete jejich pohnutky a motivy. Opět se začítáme do dvou časových linek, které nám postupně odhalují příběh pramenů a krásně se nám to zamotává a proplétá. Osobně si myslím, že se nejedná o hororový příběh. Spíše bych to viděla jako komorní rodinné drama o tom, jak se každý vypořádává se zármutkem že smetí blízké osoby po svém, ovšem s hororovými prvky. Otázkou pak jen zůstává - rozluštíme s hrdiny knihy tajemství pramenů nebo zůstanou záhadou?

Již dlouho jsem nečetla tak napínavou a svižnou knížku. Kniha mě bavila od začátku až do konce, nemohla jsem se od ni odtrhnout. Bála jsem se, že se budu při čtení v noci bát, ale naštěstí autorka zakomonovala strašidelné prvky tak, že to bylo stravitelné i pro mě a strach jsem neměla :) Moc doporučuji!!!!

Pro mne bohužel velké zklamání. Na knížku jsem se moc těšil a kupoval ji hned v den jejího vydání. Mám načtené všechny autorčiny tituly, toto je jednoznačně nejslabší počin. Pozoruji analogii s knihami Zoje Stage, kde se kvalita v čase (až skokově) snižuje. Kniha je rozvláčná, bez napětí, nedokáže vtáhnout čtenáře do děje, konec je zcela předvídatelný. Kniha je především "queer" počin, nikoli mystery/horor dílo (konstatuji, bez předsudků).

Opět jsem knihu přečetla jedním dechem. Myslím jen, že by neměla být jako horor, vůbec tam neni nic z duchařiny, ale i tak se mi moc libila..

Pribeh byl fajn, ale predchozi knihy jsou mnohem vice strasidelne a bavily vice

Violet a Erik jsou sourozenci, kteří mají rádi tajemno, záhady a strašidla. Založili si svůj Klub monster.Milují strašidelné filmy, hlavně ten o Frankensteinovi. Píšou si deník jak s monstry bojovat, co dělat, když je najdou a jak se proti nim bránit. Taková nevinná dětská hra... Ale je to opravdu hra? Jejich babička je doktorka pracující v psychiatrické léčebně a děti mají přísný zákaz do léčebny vstupovat. A děti, jak víme, jsou velice zvídavé...Jednoho dne k Violet a Erikovi přibyde Iris. Dívka, která je velice tichá a Violet trvá nějakou dobu než se jí povede Iris rozmluvit a začlenit ji mezi sebe a Erika. Stane se z nich silná trojka, která bojuje proti monstrům. Iris je ale podivná. Ač tichá a neprůbojná, tak má takové informace a nápady jak s monstry zatočit, že je to Violet a Erikovi podivné. Violet se snaží pátrat odkud Iris pochází, protože ta si svou minulost nepamatuje. A to, co Violet zjistí, ji naprosto šokuje... Milí čtenáři, tohle byla naprosto skvělá kniha. Příběh od začátku do konce tak čtivý, že se vám nechce knihu odložit. Autorka si se čtenářem hraje jako kočka s myší a nedá vám ani na chvilku oddychnout. Není to nic vyloženě děsivého, že byste si kousali strachy nehty, ale ta atmosféra, kdy si nejste jisti pomalu sami sebou, je dokonale vylíčená. Vlezlá ponurá nálada, plíživé tajemno a podivné chování vám zaručeně způsobí husí kůži. A pak ten konec?! Ten mě naprosto šokoval, valila jsem oči a v tu chvíli budete mít v hlavě takový zmatek! Ale v dobrém slova smyslu. Ano, přesně takhle by měl vypadat dokonalý duchařský horor. Nic, co by se nikdy nemohlo opravdu stát....věřte mi...o to děsivější kniha je... DOPORUČUJI!

Vadil mi překlad. Pan F.J.používá velmi rig8dně slova monstrum,aniž by využíval českých synonym. Vzhledem k tomu,že se zmíněné slovo objevuje na stránce dvakrát třikrát, je jasně " přemonstrováno " a překlad je trochu kostrbatý. Příběh je fajn, ale vleče se.Předchozi knihy J.M. sei mi líbily víc.

Kniha se četla sama, měla spád.Zase to bylo něco jiného, tajemného.K hororu bych to ale nepřirovnala.

Velmi zajímavý příběh a opravdu překvapivý konec, to jsem četla s otevřenou pusou :)

Má první kniha od této autorky a mohu říct, že mě naprosto pohltila. Dala jsem na recenze a udělala dobře. Rozhodhe si pořídím i její další kousky. Měla jsem přečteno za 3 dny, velmi zajímavý dej a musím říct, že většinou nemám ráda, když jsou v knize dvě časové osy, ale tady mi to vůbec nevadilo, ba naopak. Jako horor bych to nevnímala je to taková lehčí duchařina ale pořádně chytlavá.

Tak tohle byla opravdu jízda. Na samotnou knihu jsem se od počátku velmi těšila, neskutečně mě totiž zaujala její anotace. Popravdě řečeno, je tohle první horor, jaký jsem kdy četla, neboť jsem strašpytel a nemůžu z nich spát. Kniha se četla sama, moje tušení o konci příběhu se nakonec potvrdilo. Rozhodně si odnáší plný počet bodů.

Já miluju autorčinu tvorbu. Moc ráda se vracím k Pozvaným, Zimním lidem a Pramenům. Ale tohle je za mě ne. Chybělo mi autorčino klasické dělení do více časových linek. Postrádalo to napětí a tu atmosféru, co umí jinde krásně popsat. Strašidelné mi možná přišly poslední věty, ale tam je to utnuté. Snad bude příště něco lepšího!

Opět neskutečně dobré. Na knížky od Jennifer se vždy moc těším, jsou tak mystické a zâroveň tak uvěřitelné. Od začátku do konce jsem knihu doslova hltala a čekala co bude dál. Konec mě teda překvapil....

Super!!!

Mám ráda příběhy kde jsou různé časové roviny a tady to fungovalo naprosto skvěle. Duchařiny sice obvykle moc nevyhledávám, ale tohle mě chytlo hned od začátku. Díky dvěma časovým linkám střídajícím se po docela krátkých kapitolách, mi stránky mizely pod rukama. Kniha je vážně čtivá a prostě potřebujete vědět co bude dál. Oba příběhy jsou zajímavé a moc se mi líbilo téma pramenů, které mají, vlastně až zázračnou, schopnost léčit a plnit přání, ale samozřejmě, jak už to tak bývá, není to zadarmo... Duchy v knize najdete, ale v takovém, jaksi vyhovujícím množství a skupenství, zkrátka není tam předuchováno - to já totiž opravdu nemusím... Tady mi dokonce párkrát i přeběhl lehký mrazík po zádech. Takže já jsem si samozřejmě hned pořídila i autorčin Klub monster a doufám, že bude stejně dobrý:)

Kniha mě bavila, jen škoda toho konce...podle mě mohl být lepší :)

„Klíčem k pochopení přítomnosti je podívat se do minulosti." Lex a Jax, dvě sestry, dva propletené osudy, dvě dějové linky, jedna ze současnosti, rok 2019 a druhá z minulosti rok 1929. Příběhem ze současnosti nás provází Jax, svého času psycholožka, která se po tragické smrti sestry Lex vrací na Vrabčí vrch, kde jako malá u babičky, se sestrou trávila prázdniny a všechny volné chvíle. Čeká zde na ní spousta vzpomínek, bohužel všechny nejsou jen hezké... Příběh z minulosti nám vypráví Ethel a postupně zjišťujeme jak spolu obě linky souvisí Musím přiznat, že zhruba do poloviny knihy mě mnohem více bavila historická linka, kde jsme se dozvěděli, že v místě léčivých pramenů stál dříve hotel, a lidé věřili v jejich léčivou až zázračnou sílu. Ovšem bylo zde také spousta tragických událostí, záhadné utonutí, a šeptanda místních, že voda dává a voda také bere... Když po něčem opravdu toužíte, můžete pramenům sdělit své přání, které se vám možná splní, ale jak už to tak v životě bývá, opravdu nic není zadarmo Musím říct, že se mi kniha velmi líbila. Nebyl to žádný ultra strašidelný příběh, ale občas nějaký mrazík nebo husí kůže přeběhli Mám autorčiny knihy moc ráda, každý její příběh je opravdu originál Pokud se vám líbí mysteriózní příběhy s kapkou tajemna a napětí, určitě si tuto knihu přečtěte „Každý zázrak něco stojí."

Jako milovník Frankensteina mě tohle mile potěšilo. A též byla příjemná střídající se časová oso. Jediné co mohu vytknout je, že konec nebyl takové "BUM" v které jsem doufala, ale 100 lidí 100 chutí.

Další báječná kniha od této spisovatelkyAle její podle mě nejlepší kniha je stejně Tajemství pramenů