Zvuky přírody: Svět lesa

Dobrovský s.r.o. vydal v edici Drobek, která se věnuje především dětské literatuře, fascinující knihu s názvem Zvuky přírody:Svět lesa, jejímž autorem je Robert Hunter, která je zajímavá především tím, že prostřednictvím této knihy procestujete celý svět a poslechnete si zvuky přírody. Já i syn jsme s knihou spokojení a nemáme jí co vytknout. Každá strana obsahuje sice krátké, ale vyčerpávající informace nejen o lesním porostu typickým pro různý kontinent a vytvářející rozličný ekosystém, ale také o zvířatech, jež jsou pro ně typická. Díky zvukům zvířat se ocitnete přímo mezi nimi.

Jak již zde bylo řečeno, zvuky zvířat jdou v jednom dechu, nelze poznat kdy je kdo. Myslím, ze jak dělá zebra se z toho nenaučí. Ale dvojstranka o sokotře je pro mne srdeční záležitost :)

Ilustrace jsou naprosto nádherné a můžu říci, že je to asi nejsilnější stránka této encyklopedie pro děti (a dospělé). Co musím dále pochválit je fakt, že informací není mnoho. Pro menší děti není důležité mít polovinu stránky zaplněnou odborných informací. Zvuky jsou krásné, nepůsobí ani uměle. Rozhodně bych ale mezi nimi udělala nějaké pauzy, protože někde jsem si vůbec nebyla jistá, zda to zvíře tam vůbec bylo slyšet. A co teprve pak ty děti. Jedna hvězda tedy dolů, jinak naprostý poklad :-).

Ilustrace jsou úžasné. O tom žádná. Ale bohužel se jeden problém vyskytl. A o to víc mě mrzí, že jsem se nesrovnala se zvuky. Notičku není těžké najít, můj skoro tříleťák měl někdy problém to zmáčknout, aby kniha začala hrát. A navíc – zvuky zvířat jsou v docela rychlém sledu za sebou, takže i já měla problém rozeznat, kde začíná panda a nebo končí. Kdo je krokodýl… Kdybych některé zvuky neznala z filmů nebo zoo, možná bych nedokázala všechny rozeznat. Zvířata na dvoustranách jsou sice očíslované, ale jak píšu, ty zvuky jsou rychle za sebou a někdy se mi nepodařilo chytnout začátek a konec. O to víc mě to mrzí, protože jinak je kniha naprosto skvěle zpracována, vymyšlena a vymazlená do největšího detailu. Mi nezbývá než počkat, až syn bude umět pořádně poznat všechna zvířata, protože potom se ve zvucích dokáže zorientovat.

Po stisknutí tlačítka se ozve vždy šest až sedm záznamů zvuků zvířat rychle za sebou. To je pro děti velmi poutavé (upřímně, která máma umí věrně napodobit strakapouda?). Ale ocenila bych, kdyby vždycky před samotným zvukem řekli i to, kterému zvířeti patří. Ilustrace jsou krásné, velké, propracované. Informace relevantní.Líbí se mi.