Recenze na knihu
Na Sibiř Per Petterson

Zajímavé, ne že ne - hlavně co se vyprávěcích postupů týče -, ale něco tomu prostě chybělo. Nebo přebývalo. Nejsem si jistá. Jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, ale vracet se k ní nebudu. Dílo Pera Pettersona však sledovat budu, řekla bych, že jiná kniha by mi mohla "sednout" o něco více než tento zvláštně melancholický příběh.

Za mne krásný lidský příběh. Kniha mne nezklamala. Hledám další od tohoto autora.

Tyhle dva sourozence jsem měla moc ráda. Jesper byl starostlivý a dobrodružný klučina, který toužil po Maroku, teple a slunci. Jeho sestra, (prosím, řekněte mi někdo, jak se jmenovala, protože si nejsem úplně jistá, jestli to bylo v knize psáno?) toužila po Sibiři, nevím proč. Stejně jí, a vždy i mně při čtení, byla zima. A přesto prožila život plný cestování, jen ta Sibiř nevyšla. Měla krásný, klidný a úspěšný, dalo by se říct, život, spokojené dětství, i když asi ne tak docela.. Její rodina byla vcelku zvláštní. Matka boží fanatik, a otec bez úsměvu a s hrbem. Do toho špatná doba.. Kniha kolem 2.sv jen tak prošla, jakoby ani netrvala tak dlouho, ale přesto se díky ní událo moc věcí.. Bylo to moc hezké čtení.