Recenze na knihu
Zpěv překladatele (poškozené) Jan Hamouz

Môžete knihu milovať a nenávidieť zároveň? Môžete mať chuť dať jej DNF a zároveň túžiť čítať ďalej? Donedávna som si myslela, že to nie je možné. A potom som sa pustila do Zpěvu překladatele. Jan Hamouz je pre mňa autor, o ktorom si myslím, že keby mal americký pas, patril by medzi vychádzajúce hviezdy svetového fantasy žánru. Lenže ako sa vraví, aj majster tesár sa občas utne... a bohužiaľ, tu tých „utnutí“ zopár bolo. Preto začnem tým negatívnym. Ako prvý je sex. Nepovažujem sa za prudérnu, v knihách mi neprekáža, ale tu som mala pocit, že určuje akýkoľvek vývoj deja. Vlastne každá dejová línia ním bola nejakým spôsobom ovplyvnená (a pri niektorých úplne zbytočne). Potrebujeme niekoho zabiť? Dajme tam sex... Treba postavu presunúť z bodu A do bodu B? Dajme tam sex... Potrebujeme vytvoriť napätie vo vzťahoch? Aha! Jasné, čo iné ako sex by sa na to hodilo. Halóooo... existujú aj iné spôsoby, ako stavať príbeh. A potom tu máme kozy... skákajúce, hompáľajúce sa, malé, veľké, visiace, svetlé, vráskavé, tmavé, pevné... akékoľvek vám len napadnú. A spomínajú sa v situáciách, kde to bolo nevhodné a jednoducho divné. Ďalej sú to také tie maličkosti, ktoré vám v hlave rozblikajú to pomyselné WTF? A nakoniec je tu Dar. To, ako som milovala svoju nenávisť k Darovi v prvých dvoch knihách, ako bol jeho charakter vystavaný a napísaný, sa zmenilo na neskutočnú frustráciu. Práve on je príčinou, prečo som mala chuť s knihou a celou sériou skončiť. Lenže toto všetko je zabalené do úžasného worldbuildingu, kde si užívate postupné odhaľovanie histórie a mágie, a kde bohovia nie sú tým, čím sa na prvý pohľad zdajú. Je to zabalené do množstva bojových scén, putovania, politikárčenia a intríg. Príbeh je rozprávaný postavami, ktoré majú svoje chyby a túžby. Kniha je plná skvelých scén, ktoré som si najmä na začiatku veľmi užívala a čítala ich so zatajeným dychom, aj keď išlo napríklad „len“ o obyčajné putovanie. A tak si celý čas vravím, či mám právo hodnotiť túto knihu negatívne, keď to, čo mi na nej prekáža, je čisto môj subjektívny pohľad. Keď remeselná práca autora je skvelá a celá séria je na našej scéne ako zjavenie. Mám právo odradiť ďalších čitateľov, keď mne sa nepáči, kam sa vďaka jednej postave príbeh uberá? Nemám. A moja frustrácia z jednej postavy nemôže zatieniť skvelú prácu, ktorú autor odviedol. Aj preto knihu hodnotím 4 hviezdičkami. Pre mňa sú predchádzajúce časti lepšie, ale táto aj tak stojí za prečít

Jsou bohové skuteční, anebo lidé žijí celá staletí ve lži a klamu? Na tento díl jsem čekala poměrně dlouho, takže když konečně vyšel, musela jsem ho hned přečíst. Pojďme si říct, že to rozhodně není žádný drobeček. Má přesně 957 stran a udržet ho v jedné ruce je nadlidský úkol. Ne, nemluvím o žádném romantasy, ale o třetím díle fantasy série českého autora - Jana Hamouze. I když i tady nějaké ty erotické scény jsou (a není jich rozhodně málo). Ale k tomu se ještě dostanu. Jako v předchozích dílech, i zde sledujeme několik dějových linek, které se dynamicky střídají. Troufám si říct, že si tu každý najde své oblíbence. Většina postav má morálně šedý charakter. Takže záleží skutečně jen na vás, kdo vám sedne nejvíc. Ve společném čtení jsme se často s názory rozcházeli. Obzvlášť u jedné z postav. Musím se přiznat, že mně se každý díl líbí někdo jiný. V prvním to byla jednoznačně Lheiwen a její linka, ve druhém Iko a Oldenik a tady Dar a Garro. Hlavní roli tu hrají povstání, otázky víry, války, ale i politika a zmíněný sex. V předchozích dílech jsem neměla co vytýkat. V tomto již pár věcí bohužel mám: 1. Trochu mě štve, že autor ženy mnohdy vidí jen jako symbol sexuální touhy mužů. Chápu, že ve středověku to tak skutečně často bylo, a že "přes postel" mohla žena muže častokrát nejlépe ovládat, ale zde to ženy pomalu ani jinak nesvedou. 2. Autor zbytečně přidává další bytosti, které jsou navíc podobné bytostem z jiných fantasy světů, ale nevysvětluje ty, které do příběhu zasadil již dříve. 3. Některé zbytečně opakující se scény. Tyhle tři body ale nemění nic na tom, že se jedná o jednu z nejlepších českých fantasy, které jsem měla možnost číst. Nádherné barvité popisy krajiny, pocitů a pohnutek jednotlivých osob. Místy až poetický text. To autor umí na jedničku. Skvělé charaktery postav a jejich vývoj. A v neposlední řadě perfektní svět (promyšlená magie i geografie). Zkrátka vše, co od dobré fantasy chcete. Autor má vše dokonale promyšlené. Některé věci nám opět poodkryl, o jiných můžeme zatím jen spekulovat. Kniha obsahuje i spoustu mouder a přirovnání, která naprosto dokonale sedí. Trochu vycpávkovější díl, ale s tím se u takto velké série musí počítat. „Mír nikoho dlouhodobě nezajímá. Není v lidské povaze."