Recenze na knihu
Poslední lanovka (poškozené) John Irving

Přeneste se do Nové Anglie a poznejte Rachel. Jako mladá se účastnila závodů v lyžování, ale jen do té doby, než si z jedné takové akce přivezla místo medaile těhotenství. Stane se lyžařskou instruktorkou a svého syna Adama vychovává pomocí své rodiny. Adam se po mnoha letech rozhodne, že se vydá do Aspenu hledat odpovědi na otázku, kdo je jeho otec. Čekají tam na něj však duchové….. Rodinná sága a duchařský příběh? Proč ne! Mě to ohromně bavilo. Knihy Johna Irvinga mám moc ráda. Kdykoliv vyjde nová, hned ji musím mít. Přečetla jsem téměř všechny, viděla i filmy, které podle nich byly natočené. A díky knize Svět podle Garpa jsem se stala milovnicí Odeonek. I v Poslední lanovce je cítit autorův typický rukopis, pokud jeho knihy milujete, oblíbíte si i tuto, pokud byste však chtěli s autorem teprve začít, doporučím vám spíše některou z jeho předchozích. V příběhu poznáme spoustu postav, budete prožívat jejich radosti i starosti. Tím, že se příběh odehrává během sedmdesáti let, čeká vás opravdu hodně různých témat – dostaneme se tu od rodinných vztahů, k LGBT i k politice, k lyžování, ke smrti, k prvním láskám, ale jak už bylo řečeno, i k duchařině. Čeká na vás příval emocí a tím, že tu jsou tak rozdílná témata, i jejich škála bude široká. Někdy si pobrečíte, jindy se pobavíte. Jelikož je hlavní hrdina Adam spisovatel a scénárista, budete mít pocit, jako byste četli životopis Johna Irvinga. Často jsem si musela připomínat, že čtu „jen“ smyšlený příběh. Mám moc ráda, když název knihy dostane díky příběhu nový rozměr a tady se to opravdu povedlo a kdykoliv uvidím lanovku, uvidím zároveň s ní i tento příběh. Někdy si budete myslet, že vás poklidné a až zábavné vyprávění nemůže ničím překvapit, ale nebojte, autor dokáže připravit opravdu neskutečné zápletky. Nezapomeňte pozorně sledovat všechny postavy, neboť každá se dostane ke slovu v ten správný čas. Ač jsem si ze začátku myslela, že to bude pomalejší a že mám před sebou dlouhých 1000 stran, tak jsem se začetla natolik, že jsem nakonec byla smutná, nechtěla jsem se s Adamem rozloučit a klidně bych četla ještě dál.

Koupila jsem si tuto knížku a přečetla ji proto, že možná další od Irwinga už nejvyjde. Jsou tu stále témata (homosexualita, náznaky incestu, trans gender, složité rodinné vztahy), která jsou i předchozích dílech, stále se objevují neobvyklé a absurdní zápletky a části příběhů - ale pro mne to nedrželo pohromadě. Některé popisy byly už pro mě dlouhé a nezáživné, zápletka s duchy mi přišla navíc.