Recenze na knihu
Čtyři mimózy (poškozené) Dominika Kramná

Kniha o přátelství, hledání lásky, životě a jeho nevyzpytatelných nástrahách. Příběh o čtyřech kamarádkách. Každá je úplně jiná, ale dohromady tvoří naprosto skvělé seskupení. Cestovatelka Beata, sebevědomá Karolína, milující Talia a tichá knihomolka Františka. Každá má rozdílný život, rozdílné cíle i rozdílné životní problémy. Vydrží jejich přátelství všechny nástrahy života, různorodost jejich povah i tisícikilometrovou vzdálenost? Od knihy jsem si slibovala oddechové dovolenkové čtení. To jsem sice dostala, ale čím více jsem se nořila do příběhu, tím více jsem zjišťovala, že kniha má i mnohem hlubší myšlenky. Situace, ve kterých se hlavní hrdinky ocitly často musíme v životech řešit i my. Já se nejvíce viděla v Talii. Bohužel mám od narození syna úplně stejnou obavu, jako měla ona. Takže mně přirostla k srdci nejvíce. Nejméně jsem si pak oblíbila Karolínu, tento životní styl některých dam totiž moc neuznávám. ,,Láska je krásná, ale ne ta, která nám zastiňuje střízlivý pohled na svět." Jsem nadšená, jak autorka každou postavu udělala naprosto originální. Zároveň nám ale ukazuje, že právě protiklady se mohou přitahovat a z naprosto rozdílných osobností nemusí být jen dobří partneři, ale právě i kamarádi. Mnohdy nám právě oni ukáží svou jinou povahou, cestu ze situací, které nevíme, jak vyřešit. Dostala jsem vše. Krásné prosluněné Bali, mimochodem po přečtení bych se ihned zabalila a odjela tam na dovolenou, lásku, vtip, ale zároveň i hodně emotivních a dojemných scén. Autorka dokázala zasáhnout mé srdce. Dokonce jsem si i častokrát pobrečela a přemýšlela jsem, co bych dělala, kdyby se situace stala mně. Je poznat, že autorka má nacestováno. Minimálně Bali a Paříž mi popsala dokonale, až jsem měla pocit, jako bych tam byla. Myslím, že ona je trochu Beatou. Jestli jsou ostatní tři hrdinky skutečně jejími kamarádkami nebo fikcí netuším, co ale vím, že jsou popsány tak skvěle, jako by skutečně žily. ,,Když budeš mít špatný den, stačí usnout. Zítřek bude o kapku lepší."

Knižku sme si vybrali s kamarátkou do nášho bookclubu. A ja za to nemôžem byť viac vďačná. Príbehy, ktoré kniha obsahovala boli úžasné napísané. Presne tak, že sa človek pri nich zasmeje, zároveň ho prekvapia alebo zarmútia a hlavne, čitateľ sa pri nich zamyslí, aké cesty dokáže sám život písať. Postavy štyroch kamarátok boli perfektne vystavané. Každá úplne iná - to však nie je prekážka v ich krásnom vzťahu a priateľstve, ktoré sa prehlbovalo celú knihu. Celé to bolo také veľmi realistické, skutočne Vás kniha prevedie množstvom životných príbehov, v ktorých sa vidí niekto viac a niekto menej - ale aj ten tomu naozaj verí, pretože taký život je. Zároveň žiadne ružové okuliare. Žiadne také, že všetko sa vyrieši samo, všetko bude v poriadku, dáme si mimozu a problém sa nejak vyrieši. Nie. Treba sa hnevať, tešiť, plakať, báť, radovať a mnoho ďalších emócií. Ďalšia realistická vec ktorú som veľmi ocenila bolo to samotné priateľstvo dievčat. Vedeli o svojich neduhoch a akceptovali sa také aké sú. Taktiež to, že sa v ich príbehoch premlelo väčšie množstvo ľudí, mi veľmi imponovalo. Nikdy to tak totiž nie je, že mám 3 kamarátky a nikto iný nie je. Ale na druhú stranu áno, mám veľa kamarátov, veľa ľudí okolo seba, ale v hĺbke srdca viem, že tam sú tie 3, ktoré tam vždy boli a vždy budú, nech sa deje čokoľvek. Knižku by som určite odporúčila, všetkými desiatimi.