Recenze na knihu
Říše zlatých očí Lucie Bajová

Nejlepši kniha na trhu pro rok 2026, těším se na další část

U některých knih se člověk musí ptát, proč vůbec vyšly. Neoriginální, nekonzistentní, nezajímavý. Je to jako číst něco, co za dva dny sepíše AI.

Mia je zdánlivě obyčejná dospělá žena. Má práci „zvířecí terapeutky“, která jí zajišťuje poměrně pohodlný život, a vlastně nemá důvod si stěžovat. Má dva nejlepší kamarády, kteří ji podrží a dokáží ji vždy zvednout náladu, pokud se necítí dobře a vlastně si nemůže v celku na nic moc stěžovat. Snad jen na to, že nemá na blízku rodinu. Až do dne, kdy zjistí, že její poklidné dny mezi lidmi jsou sečteny a ona se musí vrátit zpět tam, kam patří. Mezi víly. Raven je tak trochu arogantní idiot, který Miu vytáčí už od prvního setkání (a ona se ho tak trochu bojí, protože tuší co se mezi nimi děje) a zároveň je jedním z důvodů, proč její život mezi lidmi končí. A to ještě Mia netuší, co všechno na ni čeká po návratu do říše. Příběh je vyprávěný převážně z pohledu Mii, i když se nám dostane i několika kapitol z Ravenova pohledu. A právě to jsem si užívala, protože nám to dovolí nahlédnout trochu pod jeho masku a pochopit, že tenhle přestárlý vílák možná nebude takový kretén, jak se na první pohled tváří. Pokud máte rádi zvířátka, sarkasmus a tropes jako Víly, Enemies to Lovers, Fated Mates nebo Forced Proximity, tenhle příběh by vás mohl bavit. Mia není žádná naivní devatenácti letá hrdinka, která čeká, až ji někdo zachrání. Je to třicetiletá žena, která ví, co od života chce, a rozhodně si nenechá všechno jen tak líbit (hlavně ne od Ravena). Raven je většinu času grumpy a arogantní, ale když na chvíli odhodí svou masku, zjistíte, že ho vlastně dokážete mít i rádi. V knize je kladen poměrně velký důraz na romantickou linku, takže samotný fantastický svět říše dostáváme dávkovaný postupně a velmi pozvolna. Zatím se proto nedozvíme úplně všechno o tom, co všechno jsou víly schopné a jak celý jejich svět funguje. Na druhou stranu nechybí zajímavé situace, kouzelní tvorové a náznaky toho, že říše má rozhodně mnohem víc co nabídnout. Osobně se mi kniha líbila. Příběh je svižný, čtivý, postavy mě bavily a postupné odhalování jednotlivých detailů mě drželo u čtení. Neměla jsem pocit, že by se děj zbytečně vlekl, a přestože je první díl hodně zaměřený na romantickou linku, autorka nám zároveň naservírovala dostatek náznaků, aby nás nalákala na pokračování. A na to, že se jedná o autorčinu prvotinu, mi Probuzení přijde jako velmi povedený začátek. O to víc se těším na další díly, které podle všeho slibují mnohem větší ponoření do světa říše, jejího fungování a toho, co všechno se za jejími hranicemi ukrývá. Za mě tedy příjemná romantasy, která má potenciál v dalších dílech pěkně rozkvést.

Mohou se vyskytnout spoilery. . . Tato romantasy o vílách kombinuje prvky městské fantasy, jejíž prostřednictvím začíná, se smyšleným světem z prostředí v posledních letech velmi oblíbeným. Příběh od začátku pracuje se znalostí těchto světů vypravěčkou, tudíž informace o světě, který se může zdát předkládat zajímavý potenciál, jsou podávány roztříštěně v závislosti na tom, co se zrovna řeší a děje. Potenciál pro propracovaný svět a systém nicméně, jak už subžánrové zařazení napovídá, ve velkém ustupuje do pozadí před vztahovou linií, která se ujímá dominantní role. Příběh spadá spíše do kategorie New Adult, postavy jsou dospělé a v knize se objeví několik explicitních scén a mnohem více narážek. Ze vztahové linie jsem při čtení nedokázala cítit chemii, vývoj, přirozenost. Ač nastavení světa se snaží rychlost vztahu obhajovat, romantika a vývoj je zaměňována za fyzično a opěvování muskulatury. Příběh se drží na druhé koleji a nabízí nekonzistentnost. Na jedné straně sice stojí záležitosti jako dlouhodobá manipulace celým lidem říše, proti tomu však stojí ohýbání pravidel podle toho, jak se to zrovna hodí, i když to může dojít až do fáze, kdy informace vzájemně příliš nekorespondují. Worldbuilding nedostal dost prostoru na to, aby byl celistvý. Když kniha najde své čtenáře, kteří si potrpí na klišé, víly, tropes jako od nepřátel k milencům nebo nucená blízkost, kteří chtějí vypnout a odpočinout si u vztahu okořeněném trochou fantastiky, dostanou knihu, která je bude bavit.

ON: Podmaním si tě a přinutím tě pokleknout... ONA: Naser si, výsosti. JÁ: A takhle začalo moje čtení 'Říše zlatých očí: Probuzení' od Lucie Bajové. Díl: 1 z trilogie Žánr: romantasy s urban prvky ‍♀️ Nakladatelství: Fobos (2026) Tropes: enemies to lovers, nucený sňatek, fated mates, touch her and die, vzácný dar/komunikace se zvířaty, missunderstood villain, skryté pravdy, he was protecting her all along, tajemství Miandra je víla žijící a ukrývající se ve světě lidí. Nechce domů do Nerridie, protože se odmítla poklonit tajemnému princi Ravenovi. Ten jí ale najde, odvede, a přede všemi jí udělá svou ženou. Co teď? Knihu jsem si přečetla v rámci #spoluprace s @luciebajova_piseknihy @nasenakladatelstvi @knihydobrovsky . Děkuju moc ✨. Na první pohled možná další vílí romantasy, ale kniha mě přesvědčila, že i známé tropes můžou fungovat trochu jinak. Hlavní hrdinka není žádná křehká víla, která čeká, až ji někdo zachrání. Je svá, paličatá, má dobré srdce a schopnost komunikovat se zvířaty. Pomáhá jim, nenechá se jen tak rozhodit a už vůbec se nehodlá podřídit princi jen proto, že ji k němu něco neodolatelně táhne (vrrr, kousavá dynamika). Co mě ale opravdu bavilo, je samotné fungování vílí společnosti. Víly jsou rozdělené do kast, které se odrážejí i ve vzhledu. Čím vyšší kasta, tím tmavší vlasy a oči, zatímco u nižších kast převládají světlejší rysy. A do toho přichází ovládání mysli - mocnější víly dokážou těm slabším číst myšlenky, a dokonce je ovládat. Mia totiž dokáže slyšet i samotného krále, ale na rozdíl od ostatních se mu nemusí automaticky podřídit. Právě takové drobnosti mě baví. Svět nemusí mít stovky složitých pravidel, aby působil zajímavě. Dvorské intriky, politické machinace a boj o moc dodávají příběhu další napětí. Mia navíc postupně odhaluje své schopnosti a zjišťuje, že je mnohem mocnější, než si myslela. Ravena jsem si samozřejmě zamilovala, protože přesně takoví hrdinové jsou můj typ. Ale co mě překvapilo nejvíc? Že ani on nedokázal zastínit Miu. A ten závěr? CLIFFHANGER! Po dočtení jsem měla jedinou myšlenku: KDE JE DALŠÍ DÍL? PROČ HO JEŠTĚ NEMÁM?! 5⭐️. #risezlatychoci #luciebajova #romantasy

Za knihu v rámci spolupráce za účelem recenze moc děkuji @knihydobrovsky @nasenakladatelstvi @kniznizavislaci Kniha si mě získala hned od prvních stránek, kdy se nám Mia představí jako animálka. Její práce se zvířaty mi vzala dech a vehnala slzy do očí hned od prvních stánek. Miluju, že Mia není naivní husička, ale ví, co od života chce. A když jsou karty rozdány jinak, než si představuje, tak prostě začne hrát. Yes !! Go girl !! ❤️‍ Kniha má navíc takovou tu boží atmosféru, která vás vtáhne a nepustí. Zapomenete na okolní svět a budete jen číst a žít příběh spolu s hlavními hrdiny. Tohle já na čtení tak miluju. V téhle knize je tolik malých velkých detailů, které se mi líbily, že je v recenzi nebudu schopná vyjmenovat. Miluju ten příběh. “City nelze kontrolovat. Ty se prostě dějí. Nelze mít kontrolu nad tím, co chce sám osud.” Miluju Bluea a Mordyho, to výjimečné pouto s hlavní hrdinkou. I díky nim dostala kniha “to něco” výjimečného, co v knihách tak ráda nacházím. A ano. Má to lehce Velaris vibe, ale vůbec mi to nevadilo. Ba naopak. Já bych nejradši vypíchla snad každý detail knihy. Fakt. Potřebuju nutně co nejdřív pokračování, protože tahle kniha se objeví v top 10 letošního roku. 5/5 ⭐️

Tahle kniha mě fakt nadchla. 😍 A jsem strašně ráda, že jsem si ji přečetla, protože tahle česká romantasy s vílami, mytickými tvory a takhle vybudovaným světem je vážně skvělá .

️RECENZE - Říše zlatých očí️ …aneb česká romantasy, která mě přesvědčila, že další díl potřebuju ideálně včera. Tak jo… OMG! Tohle byla jízda A rovnou říkám - ne, nepíšu to jen proto, že jsem knihu dostala od Knihy Dobrovský ke spolupráci na recenzi, za což jim moc děkuji Tohle mě totiž vážně pohltilo. Máme tu Miu, animálku a vílu z říše Nerridia, která žije mezi lidmi v Bostonu a svůj původ úspěšně skrývá. Umí číst myšlenky nejen lidem, ale díky svému daru i zvířatům a kouzelným tvorům. Jenže v Nerridii se začíná dít něco divného, a zvířata to cítí taky. A pak se objeví princ Raven. A JAKO TA CHEMIE MEZI NIMI HNED OD ZAČÁTKU?! Prosím, děkuji, beru Mia má přesně ten ostrý a sarkastický jazyk, který u hlavních hrdinek miluju, zatímco Raven je tajemný, nebezpečný, ale postupně ukazuje i svoji citlivější stránku. A tahle kombinace na mě prostě fungovala. Příběh nás postupně zavede zpátky do Nerridie a začne se rozjíždět směs tajemství, lží, skrytých úmyslů a otázek, komu se vlastně dá věřit. A právě to mě bavilo snad nejvíc. Pořád jsem měla pocit, že pod tím, co zrovna čtu, je schované ještě něco dalšího. A nesmím zapomenout na caballuse Mordecaie! Ten mě bavil neskutečně a klidně bych mu dala mnohem víc prostoru. Ano, děkuji, mám slabost pro kouzelné tvory. Překvapení asi nula Co jsem pochopila, mělo by jít o trilogii, a první díl na mě místy působil jako velká příprava na to, co nás teprve čeká. Jenže tentokrát mi to vůbec nevadilo. Svět mě pohltil, zápletky fungovaly a já prostě chci vědět, co bude dál. Samozřejmě se našlo pár momentů, kdy jsem si říkala „to asi ne…“ , ale bylo jich tak málo, že mi celkový dojem vůbec nezkazily. A navíc je to z našeho domácího rybníčku?! No tak tohle se povedlo ⭐️ 4,5/5 (půl hvězdičky si nechávám v záloze, protože jestli tohle byla jen příprava… tak mám trochu strach, co se mnou udělá pokračování)

Tahle kniha mi sedla! Jakože fakt neskutečně. Přijde mi to jako takový návrat k těm úplně prvním romantasy, které nejsou zbytečně překombinované, ale zároveň doručí všechno, co na romantasy mám tak ráda. - silná a sebevědomá hlavní hrdinka, (tady musím vypíchnout, že je jí kolem třicítky, takže žádná teenagerka ), - velmi morally gray hrdina, - osudoví partneři, - boj proti království a systému, - sarkasmus a skvělé dialogy. Takhle napsané to zní banálně a obyčejně, ale autorka to poskládala tak skvěle, že mě to od prvních stran chytlo a už nepustilo. A nutně potřebuju další díl! Kdy prosím bude? Chci Ravena víc! Mnohem víc. Protože je to přesně to, co mám v knihách ráda - nejprve grumpy, ale pak se ukáže, že to s ním rozhodně tak zlé nebude.

Letos čtu hodně fantasy knih od českých autorů a zjišťuji, že většina z nich je opravdu dobrá. Takže i tato kniha mne mile překvapila. Děj se odehrává ze začátku v Bostonu a pak ve vílí říši Nerridia. Příběh je neotřelý a zajímavý a dost mne bavil. Kniha končí akční zápletkou, takže se těším na pokračování, které předpokládám bude drsnější něž první díl. Kniha je napsaná čtivě a příjemnou češtinou. Za mne je to fakt dobrá knížka a druhý díl si stopro pořídím. Takže ano, knihu doporučuji.

Úžasný a vcelku originální příběh. Líbí se mi, že autorka ruší klišé žánru a funguje to i bez nich skvěle. Knížku jsem nemohla odložit, četla do noci, u vaření, u uklízení, prostě všude. Doporučuji lidem, co mají rádi humor, romantiku, trochu pikantností s napětí. Je tam všechno.