Recenze na knihu
Ve vlnách času Mari Caoran

Na knihu jsem byla fakt zvědavá. Anotace mě hned zaujala a lákalo mě vyzkoušet romantasy od české autorky. No a ta obálka? Nádhera! Čekala jsem hlavně osudovou lásku Edith a Kierana, který má jedno dost neuvěřitelné tajemství. Jenže kniha mě nakonec překvapila trochu jinak, než jsem čekala. Příběh je rozdělený do tří částí. Nejdřív sledujeme Edith a Kierana a jejich začínající vztah. Jenže pak se děj najednou stočí úplně jinam. A já si říkala, co se to děje? Chvíli jsem byla docela zmatená a moc mi nedocházelo, jak to všechno spolu souvisí. Jenže jak jsem se postupně zorientovala, začalo mě to bavit čím dál víc. A nakonec mě právě tahle druhá část bavila úplně nejvíc! Dostáváme se do válečného prostředí a místo romantiky, kterou jsem čekala, přichází mnohem těžší témata. Ztráty, oběti a rozhodnutí, která bych sama dělat fakt nechtěla. Mělo to pro mě trochu vibe Božských rivalů a některé momenty mě vážně dostaly. Postupně mi začalo docházet, proč se příběh vydal zrovna tímhle směrem, a líbilo se mi, jak to do sebe nakonec všechno zapadlo. Jen škoda toho tempa. Začátek i konec mi přišly oproti prostředku dost uspěchané. U Edith a Kierana jsem měla pocit, že je vlastně ani nestíhám pořádně poznat. Zato k postavám z válečné linky jsem si vytvořila mnohem silnější vztah a jejich osudy jsem prožívala o dost více. Ve vlnách času má za mě fakt zajímavý námět. Čekala jsem více romantiky, ale nakonec mě nejvíc zasáhlo něco úplně jiného. A i když bych některým momentům dopřála víc prostoru jsem ráda, že jsem si knihu přečetla.

Na začátku jsem se usmívala a říkala jsem si, jak to bude pohodová knížka na oddych, taková pěkně zamilovaná a lehká. A pak jsem se nestíhala divit, kolik emocí se ve mně pralo a kolikrát jsem musela zamáčknout slzu. Kniha byla moc hezky napsaná, se spoustou známých míst a líbilo se mi, že v ní byly obsaženy i historické události. Zaujala mě opravdu od první stránky a jsem ráda, že jsem na ní narazila. Vřele doporučuju.