Recenze na knihu
After Dark (poškozená) Haruki Murakami

Děj této knihy nebyl pro mě až tak podstatný, ale ta atmosféra! Pokud jste někdy zažili letní večer s přáteli, kdy jste si řekli, že na tuto noc nikdy nezapomenete a ještě teď vám při vzpomínce na tuto noc naskočí husí kůže, tak něco podobného zažijete i při čtení Afterdark.

Tato kniha dle mého obsahuje skoro všechny náměty, které se v Murakamiho knihách často objevují - noční města, prolínání se příběhů, erotika, tajemno, podivno, strach. Kniha se odehrává během jedné noci. Až ráno se vše vyjasňuje.

Podmanivá a zvláštní atmosféra noci v Tokiu, vypraveč jako "kamera" klouzající po jednotlivých aktérech a tajemná dívka, která stále spí...

Tajemná atmosféra nočního Tokia mě dostala, stejně tak jako mě překvapilo, jak čtivá může být knížka psaná tímto způsobem - něco na styl filmového scénáře. Když konečně přijde ráno, vše se vyjasní a čtenáři vše dojde.

I přestože se jednalo o kratší dílo, přečíst knihu "jen tak" taky není možné. Kniha se mi líbila: jak prostý popis místnosti a okolností okolo může vyvolat až hororové prvky, styl, jakým jsme se na místnost dívali, tajemnou nemluvnost jedné z hlavních hrdinek, i jednoduše poukázání na to, jak noci se zdají být dlouhé a co se událo před půlnocí, může být ráno dávnou vzpomínkou. Jak noci skrývají svá vlastní tajemství a ožívá něco, co přes den spí.