Recenze na knihu
Zelený muž (poškozená) Michal Sirotek

Jsem zvyklá přistupovat ke každé knize s jistou mírou skepse, takže pak můžu být jen mile překvapená. A Zelený muž mě překvapil opravdu slušně. Ale popořadě. Hlavní postavy prošly značným vývojem, především Nikol, ta se v rámci uvěřitelnosti změnila téměř k nepoznání – autor u ní pracoval s konceptem zbabělosti, pro tenhle žánr ideální. Hlavního záporáka jsem podezřívala už tak od poloviny knihy (což vlastně nic neznamená, protože mi v jistém bodě připadali podezřelí všichni xD). Jenom nikdy nepochopím, proč všichni v knihách chodí neozbrojení, i kdyby měli mít blbej pepřák. Jasně, tady by to asi bylo prd platný, ale když mě někdo přepadne, nepřipadá mi jako dobrej nápad jít pak sama do lesa a vzít si s sebou jenom láhev s pitím (psy teď pominu). To bylo ale asi jediný, co mě zarazilo. K popisům: ty jsou naprosto luxusní. Dlouhé tak akorát, výstižné, autor místa přibližuje pomocí všech smyslů, takže jsem si připadala, jako bych byla přímo tam, v těch nekonečných šumavských lesích, které se dokážou vmžiku stát vaším hrobem. K tomu se váže taky způsob, jakým autor vykresluje tísnivou atmosféru. V momentech, kdy se v lese začalo dít něco zlého (nechci spoilerovat), mi fakt bylo úzko, protože člověk neví, co se sakra děje. V posledních dvou částech ale převažovalo spíš napětí. Konec byl surový, ale skvělý. Už od začátku jsem tak nějak tušila, jak to s tím Zeleným mužem je, a potěšilo mě, že jsem se nepletla. Doporučuju všem milovníkům napětí, záhad, lesů, legend a mystična. Výborně napsaná kniha, budu se těšit na další autorovu tvorbu.

Za mě velice povedená kniha

Na začátku byla zvědavost. Na konci příjemné překvapení.