Recenze na knihu
Dědictví Moa Herngren

Tři sourozenci – Andrea, Ulrika a Rasmus. Když se jich zeptáte, jak vzpomínají na dětství, zjistíte, že vám každý odpoví jinak, jak kdyby snad ani nevyrůstali ve stejné rodině. Každý své dětství vnímá jinak. Nyní už jsou dospělí a zjišťují, že se v domě matky začínají ztrácet věci, a navíc na povrch vypluje jedno vážné tajemství. Od autorky jsem četla její předchozí knihu Tchyně, po jejímž dočtení mi bylo jasné, že autorčiny knihy chci číst. Dokáže skvěle ukázat rodinné a mezilidské vztahy. Tajemství, která dokáží ovlivnit životy. A vystaví příběh, který potřebujete číst, abyste odhalili, kde se vlastně skrývá pravda. Toxické vztahy, lži a nedorozumění. Vzpomínky, tak odlišné, jako kdyby každý prožil jiný život. Lidské životy, které se schovávají za přetvářkou a neukazují druhým svou pravou tvář. Problémy, které se mohou týkat každého z nás. To všechno dělá z Dědictví příběh, který vás bude bavit. Musím se přiznat, že mi první polovina knihy přišla pomalejší, neboť se tu řešilo stále to samé do kolečka, ale o to víc jsem se těšila, až začnu číst příběh z pohledu dalšího sourozence a dozvím se tak něco nového, co zapadne do příběhu a ukáže mi další část rodinného příběhu. Ano, tyhle příběhy mě baví a k tomu ty nádherné obálky. Rozhodně si přečtu i další knížky autorky.