Recenze na knihu
Kořeny jabloní Kratochvílová Veronika

Magdalena vzpomíná na svůj život. Tělo ji zrazuje, tak se vrací do mládí, do 50. let, která u nás nebyla snadná. Pak tu máme Lenku. Mladou ženu, která začíná znovu od začátku. Jak se ty dvě dají dohromady? Co je spojí? Tohle, že byla prvotina? To je dokonalá kniha. Nádherně napsaná. Text jsem si neskutečně užívala, doslova pohlazení po duši. A ten příběh? Zajímavý a poutavý, že se od něj nedalo odtrhnout. Je to příběh o životě, o stárnutí a stáří, o smrti, o samotě, přátelství i svobodě. Je toho tu tolik. Spousta témat, skvěle zpracované. Napsané tak, že se vás to dotkne. Je to krásné i smutné, milé i dojemné, úsměvné i bolavé. Při čtení se ve mně vystřídala celá škála emocí. A emoce, to je to, co od knih očekávám. Postupně v knize odhalujeme tajemství z minulosti. Je skvěle dávkováno, čtenář pomalu odhaluje to, čím si v minulosti Magdalena prošla a čím dál víc tak chápe její chování. Nechybí tu ani láska ke knihám, psaní a příběhům. Prostě tohle je kniha, kterou vážně chcete číst.