Recenze na knihu
Blackwater: kniha druhá Michael McDowell

Blackwater: kniha druhá uzavírá rozsáhlou ságu Michaela McDowella, která původně vycházela na pokračování v šesti svazcích. Elinor se pevně chopila role matriarchy a její vliv na rodinu i celé Perdido neúprosně sílí. Zatímco Evropu pustoší druhá světová válka, Caskeyovi díky Elinořině intuici a také válečné konjunktuře pohádkově bohatnou. Na scénu přicházejí nové tváře, jako například schopný Billy Bronze, který se do rodiny přižení a je pověřen finanční správou. Ale ani rostoucí moc a prestiž nedokážou zahnat stíny minulosti. Temné síly, které s sebou Elinor kdysi přivedla, totiž nikdy nespí. Ačkoliv je Michael McDowell vnímán především jako mistr hororu a Blackwater o děsivé scény nouzi nemá, ve své podstatě jde především o monumentální rodinný epos. Příběh stojí na precizně vykreslených charakterech a brilantních dialozích, které v pomalém tempu odkrývají spletitou síť příbuzenských intrik (i když musím podotknout, že se situace v rodině oproti první knize dost uklidnila). Autor dovedně střídá polohy rodinného dramatu s občasnými humornými momenty, zatímco v pozadí neustále pulzuje temný podtón hrůzy, který sem tam vyvře z kalných vod titulní řeky a připomene tak autorovy hororové kořeny. Pokud vás nadchl žánrový koktejl v románu Smrt před úsvitem od Roberta McCammona, je pro vás tato sága povinnou četbou. S blížícím se finále začínají řady rodiny Caskeyových neúprosně řídnout. Odchod hrdinů, kteří čtenáři během všech těch let tak trochu přirostli k srdci, je však nevyhnutelný – sága ostatně mapuje více než půl století jejich životů. Ke konci atmosféra houstne a některé mrazivé momenty jako by vypadly z pera samotného H. P. Lovecrafta. Abyste si tuto generační ságu z amerického jihu vychutnali naplno, rozhodně doporučuji začít prvním svazkem, který vyšel u Fobosu loni v létě. Obezřetní buďte při četbě úvodu od Nathana Ballingruda (autora nedávno vydané Cizoty), který obsahuje zásadní dějové zvraty z první knihy.