Recenze na knihu
Knihkupectví v Paříži Rebecca Raisinová

Když Coco přijde o firmu i o partnera, musí se z Londýna vrátit zpět domů, do Paříže. Znovu se naučit žít v jiné zemi je obtížné, zvláště pro její třináctiletou dceru. Při hledání práce narazí na kouzelné knihkupectví s kavárnou, shodou náhod hledají novou pracovní sílu a Coco si bude moci na vlastní kůži vyzkoušet, zda tohle knihkupectví skutečně dokáže vyléčit zlomené srdce. Když jsem viděla tu nádhernou obálku, bylo mi jasné, že si knihu nutně potřebuji přečíst. Navíc Paříž, knihy a dcera hlavní hrdinky, která je ve věku mé dcery. To vše vypadalo na příjemnou odpočinkovou knížku přesně pro mě. Teď bych tu chtěla vypsat pozitiva tohoto příběhu, ale nějak nenacházím, o čem bych se měla zmínit… Snad to, jak je tu popsána Paříž. Jednotlivá místa, kouzelné kavárny a bistra, spousta dobrého jídla. A konec byl vskutku dojemný. Ale jinak mi kniha bohužel nesedla. Přišlo mi to přehnané. Všechno. Autorka strašně tlačila na pilu, až to nepůsobilo uvěřitelně. Knihkupectví, které popsala, by muselo být velké jak hangár, ve čtenářském klubu na sebe lidé křičí a nadávají si, hlavní hrdinka je hloupá a naivní (aby na konci mohla prozřít a zachovat se skvěle). Prostě za mě ne. Ale přiznám se, že na konci mi tedy málem i slzička ukápla. Obálka, námět, čtivost a konec – nakonec tedy průměrné hodnocení…