Recenze na knihu
Wildcat: Druhá šance Rebecca Jenshaková

Tyler je nováčkem v hokejovém týmu a vypadá to na skvělou sezónu, kdy se těší, jak si bude užívat sport, který miluje, jenže se u něj nečekaně objeví jeho mladší sestra Everly s tím, že u něj bude bydlet, a najednou je všechno jinak. Musí se postarat o puberťačku, a vůbec neví, co má dělat. Díky tomu se ale potká se svou bývalou dívkou Piper a doufá tak, že by mohl dostat druhou šanci napravit svůj vztah nejen se sestrou, ale i s ní…   Být zpátky s Wildcat bylo jako pohlazení. Ti kluci jsou úžasní. Nejsou jenom tým, ale jsou rodina a nikdo z nich se nezdráhá ostatním nabídnout pomocnou ruku, když je třeba. To, jak pomáhali Tylerovi s Everly, kdy si každý vzal na starost něco, bylo skvělé. Ona jako by najednou neměla jen jednoho bratra, ale hned několik, což nebylo ale za všech okolností pro ni úplně vítané.   Romantická linka tu byla zpracovaná také moc hezky. Ne vždy se ty druhé šance povedou, ale to není případ Tylera a Piper. Ti dva spolu dokázali komunikovat a na jednu stranu jsem i chápala Tylera, proč si tenkrát myslel, že dělá správnou věc, přestože bych stejně jako Piper nechtěla, aby rozhodl za oba. Nicméně když pak vypluly na povrch některé věci, tak jsem byla naměkko, že jsem nečekala, že to tak má. A jsem rozhodně ráda, že se tu nestala jedna věc, ke které to chvilku směřovalo a já se bála, že se to stane, jenže by to bylo už moc, ale naštěstí byla má obava zbytečná.   Tohle není příběh, který se zaměřuje přímo jen na hokej, ale jde tu hlavně o zázemí, vědomí, že vždy tu bude někdo, kdo vám bude krýt záda, a to že rodina nemusí být jen pokrevní.   Já jsem spokojená, a už se moc těším na další díly. A pokud chcete nějaký oddechový milý příběh, který vás pohladí na duši, a slupnete ho jak malinu, tak by tenhle mohl být ten pravý.