Recenze na knihu
Madame Bovary Gustave Flaubert

Paní Bovaryová je postava, která ve mně při čtení vzbuzovala různorodé pocity. Chvíli jsem jí fandila a připadala mi roztomilá, pak rozmazlená, pak trochu hloupá... Celkově je ale kniha o hledání lásky a vlastního štěstí a nakonec jsem si paní Bovaryovou docela oblíbila. Jedna z těch klasik, která se dobře čte.

První třetina byla velmi čtivá, druhá třetina byla zdlouhavá a konec byl překvapivý.

Kniha mě nezaujala, hlavní postava mi lezla neskutečně na nervy.

Překvapila mě-četla jsem jí k maturitě a čekala nudu. Vůbec! Moc moc mě bavila! Ale bylo mi trochu líto Eminy manžela...Ona sama mě pak trochu začala štvát,nic jí nebylo dost dobré.

Klasické dílo francouzské romantické literatury. Pro milovníky žánru absloutní základ. I v dnešní době ale oceňuji autorovu schopnost vyvolat tak různorodé emoce vůči paní Bovaryové.

Dobrá kniha, kterou jsem četla k maturitě, jinak bych se k ní ani nedostala. Dobře se četla, příběh byl poutavý.

Naprosto úžasný čtenářský zážitek, který každému doporučuji. Velmi promyšlený příběh a výborně vykreslené postavy.

Pro někoho nemravná a nevěrná manželka, ale zkusme se podívat na její život z jiného úhlu. Toužila po romantice a lásce, u manžela jí však nenacházela. Hledala jinde, což se jí také nedařilo. Můžeme ji odsuzovat, ale můžeme se také rozhlédnout kolem sebe a zjistit, kolik manželství se z podobných důvodů rozvedlo. Otázka zní, máme hledat (a nenacházet) lásku (a neustálý příliv hormonů lásky) anebo se máme smířit s realitou? Proč hledat životní štěstí v obětí, sexu a zamilovaných vyznání, když existují i jiné způsoby, které nás mohou naplňovat (přátelství, chápavý partner, děti nebo práce)?

Odrazovala mě hlavní postava, nemám ráda když autor dokáže tak bravurně ztvárnit chování postavy, až si přestane uvědomovat, že je to jen kniha

Kniha mě poměrně zklamala. Některé pasáže mi přišly až moc dopodrobna popisované a naopak by si některé pasáže, dle mého názoru, zasloužily více prostoru. Za mě bohužel pouze dvě hvězdy, a to ještě s přimhouřenýma očima.

Paní Bovaryová má své kouzlo. Emma mě neustále rozčilovala tím, jak slepě žila v románech a neviděla, jak ji její manžel miluje a dává jí první poslední. Z nudy začala dělat věci, které se příčí etice, což asi není tak neobvyklé i v dnešním světě, i proto je kniha tak nadčasová.

Tuto knihu jsem četla už před lety v rámci povinné literatury. Hlavní postavu, paní Bovaryovou, jsem nesnášela. Chovala se rozmazleně, naivně, sobecky a při každém jejím zoufalém pokusu o nalezení vlastního štěstí, jsem se zlobila. Přesto je to kniha, která mi mnohé dala - dívka se hned jinak dívá na vlastní svobodu a volbu životní cesty v této době.

Příběh o Charlesovi, kterému matka domluví svatbu se starší vdovou, ta však záhy umírá a on potká krásnou a mladou Emu. Hned po svatbě si však Ema uvědomí, že on není láskou jejího života. Uniká do románů, do flirtování, i do náručí milenců. Bohužel, nic ji nedokáže „vyléčit“ z jejího smutku. Další klasika, ke které jsem se nikdy nedostala a přitom mě mile překvapila. Kniha se velmi dobře čte, nejsou v ní žádné dlouhé rozvleklé pasáže. Od začátku má kniha spád, stále se tam něco děje. Navíc je z Francie, což je moje oblíbená destinace. Ač se děj odehrává kolem roku 1850, spoustu věcí a situací je tu stále současných. Převážně pak myšlení a chování některých lidí. Spoustu lidí píše, jak jim nesedla paní Bovaryová, ale když se to tak vezme, tak pokud se v hlavě usadí myšlenka, je někdy těžké se jí zbavit a je pak těžké s ní i žít. Navíc, kde není láska, většinou ani štěstí není. Kniha je plná romantické lásky a ohleduplných mužů, kteří ví, jak se dvořit dámám. Při čtení si tedy odpočinete a můžete krásně snít.

Klasika, kterou mám moc ráda

Na začátku jsem si říkala, že to snad ani nedočtu, ale nakonec se mi to moc líbilo. Do světové klasiky patří toto dílo určitě právem, ačkoliv asi nebude pro každého. Hlavní hrdinka je naivní, romantická a kvůli své marnivosti uvrhne sebe i celou rodinu do pořádného maléru, který nakonec odnese především její chudák manžel.

Čekala bych daleko víc. Dlouho zde není vůbec poznat, že by hrdinka prožívala nějakou vnitřní bitvu, až na úplném konci příběhu a ani to mi nepřijde moc jednoznačné, vlastně ani nevíte, co ji trápí. Pro mě to bylo rozhodně veliké zklamání.

Chápu a oceňuji myšlenku knihy, ale kniha mě do děje moc nevtáhla. Z popisu jsem moc necítil Emino nenaplnění představ. Těmto pocitům bych v knize věnoval trochu více času, hlavně proto, že je to nosný sloup pro celý děj.

Velmi pěkně napsaný román. Dobře se čte. Paní Bovaryová, jakožto postava je trošku zvláštní, taky na závěr knihy na vše doplatí. Stojí za přečtení.

Ač kniha vznikla v polovině 18. století je dodnes aktuální. Já osobně jsem se sice do Emy neuměla vcítit a vlastně mi její osobnost dost lezla na nervy, nicméně to neznamená, že se mi kniha nelíbila. Naopak byla jsem mile překvapena. Postavy byly autentické a jejich směřování bylo přirozené.

Kniha mě upřímně dost překvapila. Klasiky jsem se vždy bála, ale tato kniha mě přesvědčila, že ji můžu i chápat a bavím mě.