Recenze na knihu
Ještě jednu noc Petra Langová

Advokátka Kristýna si žije svůj spokojený život bez dětí, bez rodiny, dělá si co chce, a snad jen v koutku duše přemýšlí, jak by se její život vyvíjel, kdyby se před 15 lety rozhodla v jedné velmi důležité otázce trochu jinak. Jednoho dne ale dostane divný vzkaz, že má jet na jedno trochu opuštěné parkoviště a i když to zní zvláštně a tajemně, rozhodne se tam vyrazit. V ten večer se jí ale život změní. Ona se probudí a všechno je úplně jinak. Nebo vlastně ne? V knize je ústředním bodem téma, které řešíme všichni poměrně často, co by bylo v našich životech jinak, kdybychom něco udělali nebo naopak neudělali. Tohle byla dost netradiční zápletka, která se myslím autorce skvěle povedla a v příběhu byla tou hlavní nití. Celý děj byl napínavý, celou knihu nevíte, co je vlastně pravda a co je jen v hlavě. Líbilo se mi i konečné vysvětlení, bylo logické, podpořilo celou knihu a neměla jsem pocit, že je to blbost a nemohlo to tak být. Ano tato kniha mě bavila, hltala jsem jí stránku po stránce, a do poslední chvíle jsem nevěděla, jak to vlastně bylo. To na mě na knihách moc baví a tahle byla v tomto ohledu napsaná na jedničku s hvězdičkou. Celá kniha je psaná z pozice Kristýny, takže ich formou, což mám na knihách nejraději. Dostáváte se tak do hlavy Kristýny a do jejích nejhlubších myšlenek a během čtení cítíte její pocity. Je popsaná dobře, takže opravdu cítíte její zoufalství na začátku, údiv, postupné smiřování se se situací, cítíte se mnohem lépe ke konci knihy, než přijde konečný šok, jak vše dopadne. Ano ke Kristýně jsem získala v průběhu čtení blízký vztah a chtěla jsem, aby byla šťastná. A hlavně prožíváte i její neuvěřitelnou proměnu a cítíte, jak se mění nejen navenek, ale hlavně uvnitř. Navíc díky tématu, které asi řešíme někdy každý z nás, se s hlavní hrdinkou zamýšlíte i nad svými životy a v hlavě vám běží, zda i přímo vy byste zvládli něco takového a co by kdyby… To se myslím autorce povedlo skvěle, donutit čtenáře se zamyslet nejen nad Kristýnou, ale i sami nad sebou. Emoce ve vás tedy kniha určitě vzbudí dokonale, v někom víc, v někom méně, ale určitě vás neminou. A ještě jednu drobnost, kniha je opravdu krásná i napohled, a příjemná na dotyk. Miluju tyhle obálky knih, takže i v tomto ohledu dávám knížce jedničku. Knížka mě překvapila. Nečekala jsem takový příběh, ani tolik emocí a myšlenek, co se mi při čtení budou honit hlavou. Navíc se kniha četla sama, jedním dechem. Takže určitě knihu doporučuji všemi deseti, patří mezi mých top 5 za měsíc leden. Ráda jsem poznala autorčinu tvorbu a musím se podívat po jejích dalších knížkách.

,,Žádná realita není dokonalá. Je přesně taková, jakou si ji sami uděláme." Advokátka Kristýna si myslí, že má dokonalý život. Má skvělou kariéru, nezávislost, úžasnou kamarádku a šarmantního mladého milence. Jenže na svatého Valentýna se jí tato realita celá zhroutí. Najednou se ocitne na jiném místě. Ve svém, a přece ne tak úplně svém těle. Jak by její život vypadal, kdyby se před patnácti lety rozhodla jinak? To vše najednou může zjistit. A ačkoli ji nejprve tenhle nový svět připadá jako noční můra, postupně zjišťuje, že by to nemuselo být zase až tak špatné. Říkali jste si někdy, kam by se váš život ubíral, kdyby jste některá svá životní rozhodnutí udělali jinak? Každý máme občas takovéhle otázky. Někoho tíží více a někoho méně, ale vždy nám něco v té hlavičce vrtat bude. Naše hrdinka Kristýna má jedinečnou příležitost tenhle jiný svět poznat a já ten nápad milovala hned od začátku příběhu. Myslím, že fanoušci filmu Probudím se včera nebo Po čem muži touží budou velice spokojeni. Tenhle fantasy prvek je vlastně velmi podobný. Příběh je plný humoru ale i vážných témat, která hlavní hrdinka řeší. Budete brečet, smát se a prožívat každou emocí naplno spolu se všemi postavami. Aspoň já to tak měla. Často mi po tváři tekly slzy, nebo jsem měla úsměv od ucha k uchu. Moc se mi líbilo, jak Kristýna během příběhu postupně zjišťovala, co je v životě důležité. O co v životě přišla, a co by se dalo ještě napravit. Zkrátka během toho příběhu neskutečně vyrostla a srovnala si v hlavě, co vlastně opravdu chce. V knize nehrají hlavní role jen lidské postavy. Velkou terapeutickou úlohu zde hrají i zvířátka (hlavně kočičky a pejsci), což se mi také moc líbilo. Kniha obsahovala neskutečně mnoho mouder. I přesto se ale četla lehce a svižně. Popisovala vlastně obyčejný život každého z nás. To, že zdraví, štěstí a láska jsou, ještě pořád, důležitější věci než sláva, prestiž nebo peníze. Rozhodně ideální čtení v tento povánoční čas. ,,Čas musíme nechat plynout, ne s ním bojovat." Tohle byla moje první kniha od autorky. Tímto ji ještě jednou děkuji za oslovení, jinak by mne nejspíš tento skvost minul.

Položte si ruku na srdce. Kterou realitu hrdinky byste si vybrali? Samostatnost, kariéru a osamocení možná i nudu života …. a nebo lásku a dvě pubertální děti a celkem na zážitky bohatý život? Pokud si chcete odpočinout a přečíst jedním dechem tuto knihu, možná pohádku pro dospělé … tak neváhejte. Čte se sama a nejde přestat.

Paralelní světy je velmi zajímavé téma a v této knize skvěle uchopené. Je to hodně příběh k zamyšlení nad svým životem, kdybychom to třeba tenkrát udělali nebo neudělali jinak a vydali se jinou cestou a třeba i napravili staré křivdy. Otázkou je jestli by ta cesta byla opravdu správná. Kristýna Tichá je advokáta, kterou si vždy přála být, obhajuje a nakonec i vítězí ve sporech, které nejsou ze začátku zcela vyhrané. Obhajuje oběti a ze srdce nesnáší aroganci, samolibost a mačovství. Má ve svém životě vše naplánované a uhlazené, sterilní. Jaké by to ale bylo kdyby před patnácti lety nešla na zákrok a nevyčítala si smrt svého táty. Opravdu je její život takový jak má být? A v tuto chvíli nastává přenos a spojení mezi paralelními světy Kristýny, jaké by to bylo kdyby....... Kniha je skvěle a čtivě napsaná. Příběh je vyprávěn Kristýnou a to Ich formou a to se mi líbí. S Kristýnou prožíváte všechny emoce od údivu, zoufalství, smiřování se situací, objevení svého starého já, nové lásky a to nejen k muži a nakonec i uvědomění. A i když někdo může namítnout, že je příběh až moc pohádkové, ale proč ne, proč by některé příběhy nemohly dopadnout pohádkově, i v citátech je to mezi řádky napsané. Moc pěkné citáty, se kterými se zde musím podělit. "Žádná realita není dokonalá. Je přesně taková,jakou si ji sami uděláme. " "Čas musíme nechat plynout,ne s ním bojovat. "