Recenze na knihu
Dívka s pomeranči Jostein Gaarder

Nádherná, i když trochu smutná, knížka pro děti ale i dospělé.

tak krásná kniha, přečetla jsem jí za jedno odpoledne, možná pohádka pro dospělé.. líbí se mi jakým stylem je napsána a co všechno v sobě nese, z krásného prostředí Španělské Sevilly se spoustou lásky a pomerančů

Naprosto úchvatná kniha, která ve me zanechala opravdu silný pocit a myslím, že nejednou se k ni opět vrátím.

Knížka primárně určena dětem, ale i dospělé duši předá svoji něžnost, krásu, poetičnost a myšlenku. Je to opravdu velmi dobře a jemně napsaná kniha tak, aby pohladila jak toho dospěláka, tak aby dětského čtenáře vtáhla a seznámila s další možnou nedílnou součástí života - smrtí. Knížka se čte velmi dobře, kurzívou je psaný dopis otce, normálně pak myšlenky a postřehy syna. Za mě můžu určitě doporučit.

Moje zamilovaná. Doporučuju jako čtení pro hloubavější puberťáky. Je škoda, že o tohle si s námi dospělí prostě nikdy nepovídali.

str. 154 ...Už to chápu. Najednou chápu dosah toho všeho. Teprve teď chápu celou svou myslí, co to znamená-být. Něco mě hryzne v břiše. Je mi nevolno. Ale zároveň se i zlobím. Zuřím při pomyšlení, že jednoho dne zmizím - a budu pryč, ne týden nebo dva, ne čtyři roky nebo čtyři sta let, ale navěky. Připadám si jako oběť podvodu a krádeže, protože nejdřív přijde někdo a řekne: Prosím, tady máš celý svět, ve kterém se můžeš pohybovat. Tady máš chrastítko, tady vláček, tamhle školu, kam na podzim začneš chodit. A v příštím okamžiku se zachechtá: ha ha, to jsme tě převezli! A celý svět ti vyškubnou. Mám pocit, jakoby mě celý svět podvedl. Není čeho se chytit. Nic mě nemůže zachránit. Neztratím jenom svět, neztratím jenom všechno, co mám rád. Ztratím sám sebe. Hups - a jsem pryč! ...