Recenze na knihu
Dědic Sabaa Tahirová

Poutavý příběh od začátku do konce. Úžasný návrat do světa Jiskry v popelu. Moc doporučuji.

Tentokrát jsem zabrousila do světa fantasy. Dědic volně navazuje na sérii Jiskra z popela, kterou jsem bohužel nečetla, takže jsem do příběhu vstupovala úplně bez předchozích znalostí. Přesto jsem neměla pocit, že bych byla úplně ztracená, i když orientace v novém světě mi zpočátku dala trochu zabrat. Sledujeme tři hlavní postavy. Quil je korunním princem královny Heleny, kterou její lid hluboce respektuje. Sírša je stopařka pověřená dopadením vraha dětí a Aíz je mladá žena, která touží pomstít masakr v klášteře a vydává se po stopách Matky Div. Každý z nich začíná svou cestu sám, ale postupně se jejich osudy začnou nenápadně proplétat a spojovat. Příběh je velmi obsáhlý a propracovaný. U podobně rozsáhlých fantasy světů vždy obdivuji, jak se v tom autor dokáže neztratit, a tady to platilo dvojnásob. Kniha je vyprávěná z pohledu tří hlavních postav v er formě, což podle mě funguje velmi dobře. Bavilo mě sledovat, jak se jednotlivé dějové linky postupně přibližují a začínají do sebe zapadat. Přiznám se ale, že začátek pro mě byl trochu náročnější. Chvíli mi trvalo, než jsem se zorientovala v tom, kdo je kdo a kde se právě nacházím. Navíc jsem až zhruba v polovině knihy naplno pochopila, že některé dějové linky se odehrávají v odlišném časovém rámci. To mě zpočátku docela mátlo a některé souvislosti mi docházely až zpětně. Jakmile ale všechno zapadlo na své místo, začal mě příběh bavit mnohem víc. Tempo knihy bylo pro mě trochu proměnlivé. Byly pasáže, kdy jsem obracela stránku za stránkou a nemohla se odtrhnout, ale objevily se i části, které byly pomalejší a musela jsem se do čtení trochu nutit. U takto rozsáhlé fantasy mi to ale nepřišlo nijak výjimečné. Velkou předností knihy jsou hlavní postavy. Každá z nich má své silné i slabé stránky, díky čemuž působí přirozeně a uvěřitelně. Ani jedna není černobílá a všechny procházejí vlastním vývojem. Nejvýraznější proměnu podle mě prodělá Aíz, i když ne úplně směrem, který bych označila za pozitivní. Právě proto mi ale přišla možná nejzajímavější. Quil i Sírša jsou hrdinové, kterým jsem věřila, protože vedle odvahy mají i své pochybnosti a chyby. Velmi se mi líbil také svět, který autorka vytvořila. Je propracovaný, bohatý a je vidět, že si dala záležet na jeho historii i fungování. Popisy prostředí byly dostatečně detailní, ale nepůsobily na mě rušivě, spíš pomáhaly dotvářet atmosféru celého příběhu. Fantasy není žánr, po kterém sahám pravidelně, ale Dědic mě příjemně překvapil. Ano, našla jsem v něm i slabší místa a některé pasáže bych možná o něco zkrátila, ale vzhledem k rozsahu a komplexnosti příběhu je to pochopitelné. Celkově jsem si čtení užila a jsem ráda, že jsem měla možnost do tohoto světa nahlédnout. Děkuju nakladatelství Host za zaslání knihy k recenzi.