Recenze na knihu
Tajemný soused Monika J. Čapková

Psychologický román, který vás nenechá klidnými a zanechá ve vás velkou stopu. Muže se zdát, že příběh Anny bude jen další veselý román… ale není tomu tak. Příběh Anny je silný příběh o ženě, která tak úplně nevěří na lásku, ale stejně ji hledá. Život ji háže klacky pod nohy, ale ona se nevzdává! Její příběh je příběhem silné, chytré ženy, velkého přátelství, lásky, manipulace a co dál? … to si musíte přečíst VY! Jako jediné maličkaté mínus vidím množství postav, občas jsem se v nich ztrácela ale každá postava měla své místo.

Četla jsem prvotinu Moniky J. Čapkové a byla výborná. Ale její druhý počin je o několik příček lepší. Ohromný posun, neuvěřitelné zvraty, skvěle vystavěné postavy. Bravo!

Měl jsem to štěstí si knihu přečíst ještě před samotným vydáním a vřele ji doporučuji. Při čtení probouzí vzpomínky a dramatická linka vás drží až do konce knihy. Psaní autorky Čapkové je charakteristické a její čeština velice čtivá, jak už nám ukázala ve své prvotině, tehdy povídkové knize Neklidná růže. Jak už je u nakladatelství Neklidná růže zvykem, příběh knihy doprovází originální grafika Miloše J. Kohouta.

V knize Tajemný soused se autorka nesnaží primárně čtenáře šokovat jednou linkou, ale pomalu a vtíravě rozehrává i vedlejší. Jakmile dojde k nějaké dramatické scéně, například v této knize je to manipulátorství, tak nechá čtenáře na chviličku oddychnout další zdánlivě nesouvisející linkou. Ale to by nebyla Monča, aby neměla vše dokonale promyšlené. Smyčka se pomalu utahuje a jednotlivé linky či příběhy nám postupně do sebe zapadají víc a víc. Kniha, respektive příběh v ní, se zabývá celkem palčivými tématy. Manipulátorství, srážení sebevědomí, psychické utrpení, ale zároveň poznáte místa, kde lidé řeší ještě další starosti a problémy. Chudobu, nemoci a život, který si tito lidé nevybrali, ale přesto se snaží žít co nejspokojeněji. Hlavní postava Anička, která má za sebou velice bolavé zkušenosti s muži a její sebevědomí je velice pošramocené, dostává jeden životní kopanec za druhým. Člověk by si až řekl, že je toho na jednu ženu naloženo moc. Autorka nám však dokazuje, že lze vstát jako bájný Fénix z popela. Nečekejte však román o domácím násilí. Kdepak, tohle je drama, řekněme opravdu až psychologické drama o povahách lidí. O tom, jak dokážou na druhého působit a ovlivnit ho. Je to psychologicky velice propracované. Měla jsem pocit, že se mi příběh před očima odvíjí jako film. Až tak skvěle je vše vylíčeno prostředí, situace a postavy. V knize je opět jako v prvotině Neklidná růže, na první dobrou poznat autorčin obrovský talent k tomu, kdy dramatické scény odlehčit a nechat tak čtenáře trošku oddychnout. Ač je to kniha dramatická a ze života, hodně divokého života, tak se u ní i zasmějete. Autorčin inteligentní humor, který je na úrovni a není to obyčejné plácání rádoby vtipných poznámek, vás prostě dostane. Ze slz a strachu přejdete k smíchu. Zaručuji vám, že se vám tahle kniha vryje pod kůži. Je psaná s obrovským citem a láskou. A je to sakra znát. Když už si budete myslet, že víte, jak celý příběh skončí, tak se vám autorka vysměje do obličeje a řekne, kdepak ty můj milý čtenáři, takhle jednoduché to nebude. A vy budete číst dál a dál, protože knihu nebudete chtít odložit. Chcete se emočně rozbít? Přečtěte si Tajemného souseda.

Anna je studentkou medicíny, která si užívá života, ale zanevřela na vztahy. Ovšem jen do té doby, než pozná muže, se kterým jí je dobře. Ale ne vždy to, co vypadá krásně, takové ve skutečnosti je. Vztah začíná dostávat podobu hry, ve které Anna nedostane roli, kterou by chtěla. Toto je kniha, která vás dokáže překvapit. Zpočátku poklidný příběh plný života a zábavy se může změnit v drama. Autorka se nebála výzvy a zkombinovala tady hned několik žánrů – od romantiky, červené knihovny, humorné části, až po psychologické drama, vztahový román až po cestopis, neboť se dostaneme na opravdu různá místa. No a musím říct, že všechno tam pasuje. Na můj vkus tam byl začátek delší a více jsem si užívala až druhou část, ale to je jen tím, že romantické a humorné knihy prostě nevyhledávám. Je tu vidět neskutečný posun, kam se Monika Čapková dostala od její prvotiny Neklidná růže. Příběh je ucelenější, promyšlený, propracovaný. Jsou tu vážná témata, která se v životě dějí a tím se mě kniha dotkla, přenesla na mě emoce a já si čtení opravdu užívala. I přesto, že bych některé linky a situace v knize nemusela mít, chápala jsem, proč je tam autorka umístila a kam tím směřovala. Co mě však mile překvapilo, byla až taková duchovní vsuvka, která byla zajímavým zpestřením celého příběhu. Musím vyzdvihnout i grafickou podobu knihy. Nádherné a originální ilustrace knize přinášejí úplně nový rozměr. Takže ano, měla bych sice pár připomínek, ale na druhou stranu je to kniha, kterou si rozhodně potřebujete přečíst. Nechte se překvapit, kam vás příběh zavede a užijte si tu rozvernou i tu vážnou tvář Tajemného souseda.

Přiznávám, že mi chvilku trvalo se pořádně začíst a ponořit se do příběhu- ze začátku je pro vás Anna samozřejmě neznámým člověkem, kterého pomaličku poznáváte, stránku po stránce odlupujete její vrstvy až se nakonec přistihnete, že už vám její osud vlastně není lhostejný. A Marie? I když mě při prvním setkání trošku rozčilovala (nevím proč‍♀️) tak později jsem si ji zamilovala - takovou kamarádku by si opravdu zasloužil každý. Příběh Anny je opravdu obyčejně neobyčejný. Na jednu stranu víte, že věci které si prožívá, se dějí po celém světě bohužel dnes a denně a zároveň je v něm ta potřebná špetka naděje, ta síla jít dál i se šrámy na duši a nechat minulost za sebou… Autorka umí krásně psát, čtení pro mě byla opravdu radost, ač té radosti na stránkách kolikrát moc nebylo. Tohle je jedna z těch knih, u které si budu pamatovat o čem byla, i když na ni v knihkupectví narazím třeba i za pár let… Takže za mě rozhodně ano, tento příběh si zaslouží být čten a já můžu doporučit.

Na začátku knihy autorka popisuje všednoden studentky medicíny Anny, která to v životě neměla až tak růžové a její kamarádky, spolužačky Máří, která je tak trochu trhlá a také její tetu Julii, která k ní má láskyplný vztah, jelikož Anna vyrůstá bez rodičů a babička jí zemřela. Myslela jsem si, že se kniha ponese v romantickém duchu a i tak by to bylo pěkné čtení. Chyba lávky! Jak už jsem zmiňovala, tak si v knize každý najde to své. A i zde se potvrdilo, že když ptáčka lapají pěkně mu zpívají... .Jen tady ta píseň byla hodně temná, manipulativní a se čtením nechcete přestat, protože nechcete přeci špatný konec, a takhle to přeci neskončí. Nechci konec prozrazovat a ani nechci něčím větším spoilerovat. Nezaslouží si to kniha a ani autorka Monika J. Čapková, která nádherně okouzlila stylem psaní, popisem momentů při kterých se nestačíte divit.

Červená knihovna, která se tváří jako psychologický román. Myslím, že se to opravdu nestojí za pozornost, je to ztráta času. Omlouvám se za upřímnost...

Tajemný soused je psychologický román, který zprvu může klamat a zdát se jako oddechové čtení, avšak brzo vás vyvede z omylu. Pak nastupuje temný příběh, který je pro mnoho lidí, bohužel, realitou a čtenář může jen doufat, že aspoň tohle vyprávění bude mít dobrý konec. Příběh, rozdělený do tří částí, nás seznamuje s hlavní postavou Annou, mladou studentkou medicíny. Její dětství nebylo úplně snadné, ale milující babička a teta jí byly oporou. Jak postupuje její studium, postupuje i příběh, který jí provází na cestě za sebepoznáním, či úskalími rodinných i vztahových peripetií. Román mě zaujal a líbil se mi, jen mě vyloženě štvala první třetina knihy. Ano, chápu proč tam byla, i co měla ukázat, ale některé okamžiky mi přišly naprosto zbytečné, až nevhodné (např. tetiny intimní chvilky). Rovnou přiznám, že se mi v té první části vážně nechtělo číst dál, ale víte, že jsem „dočítač“ a zde se to vyplatilo. Od druhé třetiny už naštěstí děj chytl správný „dech i směr“ a já se mohla v klidu ponořit do příběhu, který jsem očekávala. (Zde mě štvala /jako echt štvala/ už jen Ilonka a její „divný“ humor, ale to už je spíš o čtenáři a jeho vkusu – mne ten její nebavil.) Tajemný soused je kniha temná, i když jsou tu změkčující prvky v podobě zábavnějších dialogů, květnatých přirovnání, či výletu za hranice. Je to náhled do ženské duše, která má určitá přání a potřeby, avšak ne vždy dostane to, co si právě přeje. Zároveň je to také varování, že jsou věci „nezdravé“ a ne vše je takové, jak to vypadá, i že je důležité, věnovat pozornost svému okolí.

Je libo trochu romantiky? Nebo dáváte přednost spíš touze? Primitivním pudům? Strachu? Chcete dostat druhou šanči? Nebo chcete prostě jen...žít? Druhá autorčina kniha je veskrze podobná knize Neklidná růže...akorát že vůbec. Mnohem propracovanější a komplexnější příbeh nabízí možnost nahlédnout do života ženy, která si za život prošla téměř vším, do života ženy, která se nevzdává a jednoduše řečeno...chce žít. Jenže..aby to nebylo tak "fádní", kniha se nevěnuje pouze jednomu příběhu, ale během první poloviny splétá známé i neznámé osudy a s humorně-vážným nadhledem popisuje životy, které ovlivnily Annin život...což je možná trošku na škodu. Množství postav nedovolí čtenáři polevit, jelikož se za chvíli ztratí...ale v momentě, co do knihy pronikne, už postavy odstřihnout nemůže...zamiluje se do nich, chápe je a (většině z nich) přeje jen to nejlepší. A pak to najednou všechno dává smysl. V celé knize krásně dominuje ten jemný tlak, několikrát jsem v recenzích objevila "princip vařené žáby" a s tím nemůžu nesouhlasit. Jako čtenáři tušíme, co se bude dít, ale zároveň doufáte, že se to opravdu nestane... Je potřeba ještě vyzdvihnout styl psaní, který je jednoduchý a čtivý, ale zároveň složitý a komplexní. Není na sílu, ale je hluboký a krásně propracovaný. Což je sice super, ale bohužel jsou dnešní čtenáři zmlsaní něčím trochu primitivnějším a možná to tak bude na někoho působit "zhustěně". Opak je však pravdou...dejte knize šanci, neprohloupíte. Nečekejte jednoduchou odpočinkou četbu, ale poněkud vážnější a komplexnější příběh o nepěkných lidských osudech a tíživých životních rozhodnutích, které se dotykají každého z nás a každý si v tom najde to své. Tahle kniha je život, je v ní láska, je v ní krása, je v ní humor, ale je v ní i bolest, strach, zoufalství...zkrátka Monika ten život vystihla perfektně.

Tajemný soused je výborným, propracovaným a hlavně rozmanitým románem. Každý si v něm najde to své. Několik příběhových linek, autorčin typický humor a jazyk, úsměvná přirovnání, krásná zápletka a věruhodné postavy. Očekávání jsem po prvotině Neklidná růže měla velké, ale Tajemný soused je dokázal ještě několikrát předčít. Moc všem doporučuji

Tajemný soused je opět velmi silná kniha která vás vtáhne a nepustí, je napsaná stylem, který ve vás zůstane, rezonuje a roste. Hlavní hrdinkou této knihy je Anna. Neměla to jednoduché už od dětství. Vyrůstala bez rodičů. Měla však úžasnou babičku, která ji vychovávala a ukázala cestu a směr po kterém má ve svém životě jít. Příběh začíná studentskými léty. První lásky a přátelství. Tady musím vyzdvihnout Marii, človíček kterého si zamilujete a chcete ho mít po svém boku. Čistá dušička a povahově úžasný člověk. Přítelkyně par excellence. Anna studuje vysokou školu a protože je na vše sama jen s babičkou, najde si brigádu. Jejím šéfem je Karel, který si Annu natolik zamiluje, že se v podstatě stává otcem, kterého nikdy neměla. Na jedné pracovní schůzce potkává svou velkou lásku Mirka. Mirek ji velmi přitahuje svou mužností, pracovitostí, zodpovedností, ale i jeho chování k ní jako ženě. Prostě zdánlivě dokonalý muž. A tady autorka bravurně popsala syndrom vařené žáby. Ocitá se součástně i ve zlaté kleci, která jak všichni víme je cesta do pekel. Anna se začíná měnit a odcizovat. Její okolí si této změny všimne a její přítelkyně i rodina ji začínají upozorňovat na Mirkovo chování. Anna však nevidí, neslyší, i když hluboko v ní, ví že něco není v pořádku. Příběh graduje a protože nerada spoileruji nechám na Vás ať si knihu a příběh najdete , ponoříte se do něj a necháte se pohltit jako já. Moc se mi libily i příběhy dalších postav, Marie, tety Julie, Lenky, Karla i Tajemného souseda. Paní autorka mi psala, že mi chce udělat radost a oblažit mou knižní duši její knihou. Povedlo se, obrovská radost, když kniha přišla a ještě větší při četbě této úžasné literárně spracované knihy. Její nadhled a humor je v příběhu znát, sice o trochu méně jako v její první knize, ale je to jiný příběh. Naopak opět jsou v příběhu moudra, se kterými se ztotožnuji. Jedno na ukázku Možná, že se člověk opravdu musí nejprve ztratit, aby našel cestu zpět. Aby pochopil, kde je jeho místo. Že domov není dům, ake lidé, kteří tě milují ať si kdekoliv. Já prostě miluji autořin inteligentní humor a nadhled. Kniha je emoční horská drahá, která je napsaná s láskou, citem a vyvážeností. Obrovské plus je čeština a styl psaní. Jak už jsem uvedla za mě je to literární skvost.