Recenze na knihu
Naše zářná léta Sarah Damoff

Ryan a Lillian. Láska jako z pohádky, ale nic není zalité sluncem navždy. První stín do jejich manželství přinese Lilian, která už jedno dítě kdysi měla. Poté, kdy se jim narodí dcera Georgette, Ryan neunese tíhu zodpovědnosti a začne se věnovat více alkoholu než rodině. Když je Georgette dospělá, vyhledá ji matčin syn, o kterém neměla ani tušení. Tahle knížka si říká o přečtení už tou nádhernou obálkou. Poté mi stačila jen první kapitola a měla jsem jasno, že tenhle příběh rozhodně potřebuji znát. V této knize je toho spousta. Spousta vážných témat i příběhů ze života. Je tu alkohol, bolest, ztráta, ale i láska a naděje. Knížka je neskutečně čtivá, má to spád. Nejsou tu žádné dlouhé řeči kolem, střídáme rok za rokem. Je možné, že by někomu mohlo vadit, že jsou kvůli tomu postavy málo propracované, ale mě to takto stačilo. Užívala jsem si, jak autorka píše. Na to, že je tohle její prvotina, to bylo skvělé. Používá nádherné věty, opravdu se mě skrz ně příběh dotkl. Střídají se tu chvíle štěstí a radosti, s chvílemi smutku a bolesti, stejně tak, jako v běžném životě. Několikrát mě příběh dojal, konec jsem dočítala v slzách. Na můj vkus tu bylo moc jedné věci. Jaké, to vám říct nemohu, nechci spoilerovat. Každopádně i tak je to kniha, která si rozhodně zaslouží vaši pozornost.

Emočně silná kniha o generační závislosti, ztrátách a zármutku. Spousta úžasných témat, melancholická atmosféra se táhne celou knihou. Podle mě ale knize ublížil nízký počet stran, přece jen jde o 50 let popsaných v 300 stránkové knize, takže spousta pasáží je osekaná na minimum a strohá.