Recenze na knihu
The Strength of Hope Abram Goldberg,Fiona Harris

Abram, dnes stoletý muž, který se po několika desítkách let na začátku celého vyprávění opět ocitá za branami Osvětimi, kde jemu i jeho mamince bylo kdysi jasné, že se spolu vidí naposledy... Abram nás provede svým životem před válkou, seznámí nás se svou milovanou rodinou, která pro něj byla vším, a také nám dá vhled do života v židovském ghettu. Když se s maminkou dostanou do Osvětimi, dává jí slib, který se mu díky této knize a vlastně i díky celému jeho životnímu dílu podařilo splnit - předával a předává lidem svůj životní příběh a tím i příběh milionů Židů, kteří takovou možnost nikdy nedostali. Kniha je psaná velmi lidsky a moc hezky se čte, čtenář dostane spoustu rodinných fotografií, které mu pomohou dokreslit si život Abrama Goldberga. Dočteme se o jeho setkání se ženou, jejich společné cestě do Austrálie a plnění již zmíněného přání, které se rozhodl mamince splnit, jak nejlépe s vřelým srdcem dokázal. Celá kniha je psaná s láskou k nejbližším, kteří již autorovi ze života odešli, ale také ke všem těm lidem kolem něj, kteří mu dali neskutečnou sílu k tomu, aby příběh jeho rodiny vyšel napovrch. Hlavně jeho milovaná žena Cesia...

Silný přibeh"malého" muže a vlastně i jeho ženy.Pribeh o naději, víře,pozitivnímu přístupu a odhodlání

Abram, dnes stoletý muž, celý život šíří osvětu ohledně holocaustu. Plní tím přání svojí maminky, která ho prosila, aby o tom, co se jim stalo vyprávěl, pak už ji nikdy neviděl. Byla odvlečena do plynové komory v Osvětimi. V průběhu čtení mě několikrát zamrazilo, občas se slzy valily doslova proudem, ale odtrhnout jsem se nedokázala, zajímala mě každá kapitola Abramova a pak i Cesiina života. Nikdo to za války neměl lehké, natož pak Židé. Abram neztratil naději, že vše musí brzy skončit a nevzdal se. Měl kolem sebe vždy spoustu lidí, kteří si vzájemně pomáhali, a to i v té nejhorší době. První polovina knihy je velmi dojemná, přeci jen ne hodně zaměřená na předválečné a válečné období, život v ghettu, Osvětim. Druhá je pak o Abramově životě po válce, není o nic méně zajímavá, protože ve škole už nás neučí, že ani po válce to pro židovské obyvatelstvo nebylo snadné a že spousta z nich emigrovala až v tomto období. Abram s Cesií, svojí životní láskou, mají i přes pekelné zážitky z rané dospělosti krásný život, nikdy to nevzdali a rozhodli se prožít každou minutu svého života naplno. Kniha mi hodně připomínala jinou, kterou už jsem četla, konkrétně Nejšťastnější muž na Zemi od Eddieho Jaku. Moc a moc doporučuji přečíst si obě, je totiž potřeba si některé části dějin neustále připomínat. Děkuji za poskytnutí knihy v rámci spolupráce @knihydobrovsky @kniznizavislaci