Recenze na knihu
Všechno nebo nic Anna Bowart

První kniha od autorky a hned taková pecka . Příběh je napsán tak poutavě, že než sem se nadála, otáčela sem poslední stránku. Skvělé jsou krátké, svižné kapitoly a vyprávění z pohledu obou hlavních hrdinů. Oba hlavní hrdinové mají svoje traumata, oba udělali ten velký krok, aby se od všeho odprostili. Eleanor utíká před toxickým vztahem, takže si zabalí kufr a odjíždí z Česka na Nový Zéland. Doufá, že začne konečně žít, najde si nové přátele, spolubydlícího a skvělou práci. Ian se zklamal v lásce, manželství a momentálně jen tak žádné ženě jen tak věřit nebude. No a jeho nová spolubydlící není nikdo jiný než Eleanor. Oba vedle sebe přežívají a starají se hlavně sami o sobe. Líbilo se mi jak si k sobě nacházejí cestu, jak zjišťují že toho mají společného víc než dost. Jak přátelství pomalu přerůstá v lásku. Kniha řeší několik vážných témat a já sem párkrát až ani nedýchala, když jsme dostávali pohled Eleanor z minulosti. I když měl příběh pár much, určitě ho doporučuju a už teď se těším na další počin této nové autorky.

Všechno nebo nic od Anny Bowart je krásná prvotina české autorky. El se před šesti lety sbalila a odjela na Nový Zéland. Nikomu neřekla, proč, ani jestli se vrátí. Ani její nejbližší nevěděli, že utíká před problémy, které ji mohly zničit život. Na druhém konci světa se seznámila s Ianem, otravným spolubydlícím, se kterým si jdou většinu času po krku. Tedy až do chvíle, kdy má El za sebou příšernou noc a Ian se poprvé projeví jako empatický člověk. Během jednotlivých kapitol jako čtenáři můžeme nahlédnout nejen do současného dění, ale i do minulosti jak El, tak Iana, což pomáhá dokreslit celkový obrázek k tomu, jací v současnosti oba jsou a proč jednají a dělají to, co dělají. K postavám bych ráda řekla ještě to, že se Aničce povedlo vytvořit stabilní a konzistentní charaktery ke každé z postav, a zároveň je udělala naprosto uvěřitelné. Jejich problémy, starosti, přízraky z minulosti... Všechno to do sebe hezky zapadá. Kniha je psána příjemným a uvolněným tónem, autorka volí čtenářsky atraktivní jazyk, což ve výsledku působí takovým tím obyčejným dojmem v tom nejlepším slova smyslu - nejsou tam žádná složitá souvětí, žádné honosné výrazy, které by ani k celkovému tónu knihy nepasovaly, příběh se sestává z krátkých a svižných kapitol...a právě to je na tom to nejhezčí. Kniha není nijak překombinovaná, utahaná ani příliš uspěchaná. Jelikož je to autorčina prvotina, tak se stalo, že jsem narazila i na pár slabších míst nebo částí, které mi ne úplně hrály dohromady, ale rozhodně mě to nijak nerušilo ani mi to nevadilo. Byly to takové maličkosti, že bylo snadné je přehlédnout, přenést se přes ně a jen si vychutnat příběh jako takový. Určitě jsem zvědavá na další Aničky počin.