Recenze na knihu
Pět bratrů Penelope Douglasová

“Ženy milují být vlastněny dobrým mužem.” A teď si představte 5 takových “dobrých” chlapů. A ještě bratry. A naše protagonistka Krisjen si nemůže pomoci a zkusí 4 z nich. Ale jen jednoho miluje. Toho , kdo ji ze stínu pomiloval tak jako to chce žena od “dobrého” muže. A do toho ještě Douglas píše o zhýralosti bohatých a těch z bažin Bay. Těch, co pracují pro komunitu, ale aby ta komunita vůbec začala existovat, museli bratři Jaegerové udělat pár špinavých prací. Pro ty zbohatlíky.

Šílený. Ale hrozně čtivý.

O proti ostatním co jsem od autorky četla, bylo tohle o dost slabší. Více je to zaměřené na sdílení Krisjen mezi bratry. Není využit celkový potenciál a všech hrozeb. Matka, otec, vnucený manžel. Prostě nic. Což je škoda mohlo to být skvělé.

Kniha se mi moc líbila. Byla velmi čtivá a při čtení jsem si přála, aby kniha neskončila. Penelope Douglasová zase nezklamala. Už se těším na její další knihu.

Knížku jsem koupila v rámci rozšíření obzorů, protože čtu stále jen romance a poměrně mě překvapila - byla čtivá, tajemná, řešila osobní problémy a rozdíly mezi vrstvami obyvatel, plus sexuální scény, kterých bylo tak akorát. Ale od druhé poloviny už to bylo poměrně na sílu, hlavní hrdinka mi přišla stále více utlačovaná a bylo to takové celé nepříjemné až do konce. A taky to bylo samozřejmě celé zvracené, ale to člověk tušil už z obálky. 3/5, tohle asi není žánr pro mě

Kniha měla všechno, doslova. Penelope Douglas mi opět dokázala proč jsem si jí za tenhle rok zamilovala. Její smysl pro emoce a rysy jednotlivých postav? Jakože halo(?). A to ani nemluvím o tom, že jsem se před koncem knihy rozbrečela.

Uff, tohle byla taky síla. Přiznám se, že mě kniha pohltila. Krásná ukázka mezi bohatymi a "chudými". Věčná rivalita, zastrašování, postavení, apod. To vše tam bylo. S erotikou opět autorka nijak nešetřila a jsou tam chvilky, kdy se člověk zasměje od srdce, dokonce se i snad červená. Kniha se mi moc líbila, ale ubíram hvězdičku jenom proto, že je ta kniha dost podobná knize "Láska na hraně " od stejné autorky. POZOR SPOILER!!!: Opět holka, co vtrhne do baraku plný chlapů (bratrů) a postupně si to rozda skoro se všemi a samozřejmě opět ten, co je nejvíc tajemný, všichni se ho bojí, tak ten jí získá. Proto ubíram hvězdičku za tu podobnost s její jinou knihou (zmíněnou výše) ...

Pět bratrů mě naprosto pohltilo – bylo to napínavé, žhavé, temné a místy i dost drsné. Každý z bratrů byl jiný a skvěle napsaný, takže jsem si ke každému vytvořila nějaký vztah a přemýšlela, komu bych vlastně dokázala odolat. Macon mě bavil nejvíc a jeho příběh mě držel až do konce. Byla to už moje druhá kniha od Penelope Douglas a autorka mě znovu přesvědčila, že její knihy mají skvělou atmosféru a vtáhnou vás tak, že je nechcete odložit.

Přečteno dvakrát za čtyři dny. Poprvé rychleji - protože mě zajímalo co bude dál, a po druhé už jsem si víc "vychutnala" detaily. Penelope D. Nikdy nezklame. Postavy jsou dobře propracované, děj je svižný, erotických scén je tak akorát. Zatím je to od autorky má druhá nejoblíbenější kniha (a vlastně i v tomhle žánru). Jediné mínus jsou za mě jména hlavních postav - neobvyklá, vůbec netuším jak je vyslovovat. A pak to že ty překlady knížek do češtiny strašně dlouho trvají. Autorka jich má vydaných daleko víc.

Pět bratrů od Penelope Douglas je kniha, která mě naprosto dostala. Autorka dokázala propojit příběh pěti bratrů a jedné dívky způsobem, který jsem v žádné jiné knize neviděla a to nejen po stránce vztahů, ale i emocí a psychologie postav. Příběh je drsný, erotický a místy opravdu násilný, ale právě to dává celé knize hloubku a sílu. Není to jen romantika, je to příběh o traumatech, bolesti, hledání sebe sama a o tom, jak daleko jsou lidé schopni zajít, aby se vyrovnali s minulostí. Čtení bylo náročné, ale zároveň tak strhující, že jsem knihu nemohla odložit. Každá postava je složitá a má své důvody, které se postupně odhalují a i když se někdy jejich chování zdá šokující, dává smysl, když pochopíte jejich příběh. Penelope Douglas se nebojí jít na hranu, a díky tomu je příběh syrový a realistický. Celkově to pro mě byl nezapomenutelný zážitek, který ve mně zůstane ještě dlouho. Pokud hledáte něco, co vás šokuje, rozpláče, naštve i nadchne, Pět bratrů je přesně ta kniha.❤️

Uff. Jelikož jsem od Pen četla všechny její knihy vydané v češtině, čekala jsem trochu něco jiného. Ale opět překvapila. Sice se tato kniha řadí do erotiky, ale ja bych ji dala i na pomezí psychologického románu. Osudová noc v potemnělém domě. Jeden z bratrů Krisjen svedl a ona na něj nedokáže zapomenout… Jenže kdo to byl? Příběhy všech popisují osobní vztahy a traumata, společenské rozdíly a i tu erotiku. Každopádně tato kniha byla zážitek a člověk musel i přemýšlet, nebyla to žádná prvoplanovka. Takže určitě doporučuji.

Nemůžu si pomoct,ale tohle byla zatím nejslabší knížka této autorky, nemá to vtip,napínavý děj..proste ni,je to takové nemastné neslané.

Po Lásce na hraně jsem nečekala nic snadnýho. Je to svým způsobem zvracený, ale nijak špatně. Líbí se mi, jak si autorka pokaždé pohrává i s pychologií. Za mě moc povedená knížka pro nás, který občas sníme o zajímavých vztazích a po životě bez nudnejch dní se zajímavým mužem po boku.

Jsem nadšená. Vím, že s touhle autorkou nesáhnu vedle. Tady se mi to potvrdilo. To, že to je její asi podle mě nejslabší knížka nevadí. Kdybych ji četla první (než ty její předchozí) tak jsem pořád "jakože cože"? Někdy se samozřejmě hl.hrdinka chová divně. Taky od divného chování rovnou skočím na jména...co to je za jména? Ale účel to splnilo, měla jsem z toho zážitek a pořád jsem si říkala "proč? Co? Jak jako? Je normální? Není normální?" Těším se na další knížky!!

Tahle kniha byla oproti ostatním knihám od této autorky slabší. Po přečtení Lásky na hraně jsem měla pravděpodobně velká očekávání, která se tentokrát úplně nenaplnila. Začátek knihy na mě působil zmateně – objevilo se v něm příliš mnoho jmen a postav, takže mi chvíli trvalo, než jsem se v nich zorientovala. Děj se pořádně rozjel až ke konci, kdy mě konečně začal nutit číst dál. Bohužel to ale přišlo poměrně pozdě. Další věc, která mi vadila, byla nedostatečná propracovanost některých scén – chyběly mi podrobnější popisy, aby si čtenář mohl situace lépe představit. Některé události se odehrály až příliš rychle a bez většího vysvětlení. Celkově mám proto pocit, že autorka má na svém kontě mnohem lepší díla.

No, co k tomu říct? Moc se omlouvám všem fanynkám téhle knihy, ale.. tohle byl strašný blábol. 500 stran totálně o ničem. Jsem typ, co vždycky knihy dočítá, ale tady jsem místy měla chuť ji zahodit a už nikdy neotevřít. A na jednu stranu jsem ráda, že to neudělala, protože ano, tenhle příběh měl i světlé momenty. Musím ocenit to, jak je v téhle knize vykreslena deprese a boj s ní. To se mi líbilo, to mě bavilo. Celkově cca posledních 150 stran už bylo lepších, asi jakmile si Krisjen vybrala mezi bratry, byla pro mě ta kniha celkově o dost snesitelnější. A taky to bylo tím, že jsme mohli do příběhu nahlédnout z Maconova pohledu. Ale jinak? Fakt bída. Nejsem žádný puritán, v knihách mám ráda různé čuňačinky, ale očividně jsem spíš monogamní typ. Nebo možná spíš mi nesedí tady to - všichni se všema a v jedné rodině (Láska na hraně) a nebo v jednom domě vystřídat prakticky všechny postele sourozenců (Pět bratrů). Bohužel jsem nepřišla na chuť prakticky nikomu z knihy. Z těch všech chlapů mi byl nejblíž asi Army, ten byl fajn. A jelikož mám slabost pro knižní složité povahy - tak jsem samozřejmě měla slabost i pro Macona. Ale jinak bohužel.. Je pravda, že tady si za to můžu trochu sama, knihu jsem koupila ze zvědavosti, protože s Penelope máme složitý vztah. Miluju její Troufalou vášeň, Zvrácení mi sedli tak ze tříčtvrtin. A Láska na hraně mě nebavila. Takže jsem byla zvědavá. A nečetla jsem prakticky ani anotaci a už vůbec ne recenze. Což jsem měla. Takže suma sumárum, nedoporučuju, za mě ztráta času a peněz. Určitě chci zkusit pokračování Zvrácení, ale jinak se nejspíš autorce budu spíš vyhýbat.

Moje úplně první kniha od Penelope Douglas, a že to byla emotivní a neskutečná jízda. Krisjen pro mě byla hodně zajímavá a komplikovaná postava. Často působila, jako by byla tak trochu chameleon, protože podle toho, s kterým z bratrů Jaegerových zrovna trávila čas, se dokázala „přizpůsobit“ a přesně věděla, co kdo potřebuje slyšet. Někdy mi připadala dětinská a občas i hloupoučká, jindy zase vnímavá, soucitná a neskutečně ochotná – ať už šlo o Jaegery nebo její sourozence. Byla to postava, která mě střídavě štvala i fascinovala. Romance tu je spíš slow-burn, protože Krisjen si opravdu dává čas, než si vybere, ke kterému z bratrů skutečně patří. Ale jakmile se rozhodne, ta chemie, emoce a intimita mezi nimi je napsaná nádherně. Byla jsem do jejich vztahu naprosto vtažená a moc jsem jim fandila. Co se týče bratrů: Macon – můj favorit. Tajemný, odtažitý, nejstarší z bratrů, který na svých bedrech nese tíhu celé rodiny a jeho příběh byl srdcervoucí. Navenek působí chladně a děsivě, ale uvnitř je zlomený muž, který si zaslouží konečně někoho, kdo ho uvidí takového, jaký je. Army – sladký, laskavý, drží rodinu pohromadě. Je stabilní, emocionální a navíc single táta (a to je vždycky slabost!). Iron – rebel, který touží po pozornosti a lásce. Dallas – temný, místy děsivý a jeho posedlost nenávistí vůči Krisjen byla pro mě ze začátku nepochopitelná. Trace – ochranářský, vtipný a jediný, kdo Krisjen vždycky bez váhání podržel. Celkově mě kniha bavila. Byla plná emocí, dramatu, skvělých postav a vztahů, které se vyvíjely nečekanými směry. Ano, Krisjen byla občas komplikovaná, ale ve spojení s Jaegery to všechno fungovalo a dalo dohromady silný příběh.

I presto ze tuto autorku miluju, tak tahle knizka me nebavila. Oproti jinym jejim dilum, je tohle prumer. Vim, ze je jedna knizka, ktera tomuto dilu predchazi (autorka sama rika, ze neni nutne ji cist). Ja bych to nejspis doporucila. Sama jsem zvedava jestli mi to pomuze pochopit ten pribeh. Od zacatku jsem vubec nepochopila smysl deje a zapletky (mozna je to moje chyba... nevim ‍♀️).

Mladá holčina neví, co s životem. Kdo to v 18 věděl no jenže tahle pochází z bohaté rozpadající se rodiny, což se na ní taky podepíše. Tak zahání nudu přes koleje v komunitě dělnické třídy, kde má přátele. Právě v té komunitě jsou vůdci Jaegerovi, kteří na ostatní dohlíží. Bratři si však nesou na bedrech nejeden problém, se kterými si neumí poradit. Jeden večer zažije Krisjen neodolatelný večer a tak se po celou knihu snaží zjistit, který z bratrů ji učinil, tak šťastnou. Nebere si servítky a jde na to, řekněme primitivně, ať tady nikoho nepohoršíme. Já měla tušení už od začátku a popravdě doufám, že i ostatní Bratři budou mít vlastní knihu stejně jako Macon. Třeba Aracely a Army, myslím, že by to mohla být solidní jízda. Stejně tak Iron by mohl zažít šťastný konec. U Dallase si nejsem jistá, asi bych váhala zda si knihu přečíst. A Trace? Ten má ještě na happy end čas

Autorku miluju ale tahle knížka mi přišla slabší než ostatní. V některých chvílích jsem hlavní hrdinku proklínala že je tak hloupá a v druhou si říkala jaké má kouke . Bratři byli na psaní úžasně o líbily se mi jejich traumata ( i když by neměli ) a jak je postupně řešili . Ale z knížky jsem bohužel více zklamaná než nadšená na to jak jsem se na ni těšila.